Mercedes-Benz Vision SLR Roadster Concept
Coupé Vision SLR bylo představeno na autosalonu v Detroitu v roce 1999 jako „Stříbrná šíp zítřka". Tento nárok se odrážel v každém aspektu konceptu. Vůz, navržený jako Gran Turismo pro 21. století, v sobě spojoval stylistické motivy soudobých vozů Formule 1 Silver Arrow a sportovních modelů SLR z 50. let, které propletl dohromady do nového a fascinujícího designu. Později v roce 1999, na frankfurtském autosalonu (IAA), představil Mercedes-Benz roadsterovou verzi Vision SLR. Stylisticky i technicky se blízce podobala plně uzavřené variantě, ačkoli se objevily i některé nové motivy, například skládací střecha vyrobená z inovativního průsvitného materiálu.
Karoserie Vision SLR vyjadřovala dynamiku a sílu. Výrazná přední část s předkem do tvaru V a charakteristickým designem dvojitého křídla – motivem, který se opakoval na různých místech karoserie i v interiéru a byl inspirován vozy Formule 1 – ladila s návrhem čtyř světlometů známým z jiných modelů. Dlouhá a protáhlá kapota, výrazně modelované blatníky a dveře typu „gullwing" vozu Vision SLR vycházely ze stylistických nápadů poprvé spatřených na legendárních modelech SL z padesátých let a jejich závodních verzích SLR, v nichž Juan Manuel Fangio, Karl Kling a Stirling Moss dosáhli mnoha vítězství. Expresivní, avšak v žádném případě agresivní Vision SLR předváděl svalnatou karoserii, jejíž každé vlákno bylo napjaté a vybroušené, připravené přejít k akci v okamžiku.
Dominantním prvkem designu interiéru byl široký, jemně zakřivený středový tunel s kruhovými ovladači a stříbrně lakovanými „spoilerovými ploutvemi" obrácenými k řidiči a spolujezdci. Tyto prvky nahrazovaly konvenční přístrojový panel a zároveň symbolizovaly nejmodernější lehkou konstrukci tohoto Gran Turisma. Kokpit byl vybaven dvěma kulatými přístrojovými budíky s hliníkovým lemováním, které připomínaly vysoce kvalitní chronometry. Tyto dva budíky – tachometr a otáčkoměr – využívaly novou techniku, která jim umožňovala umístit do svého středu další ukazatele. Tradiční ručičky přístrojů byly nahrazeny ukazateli, jež se pohybovaly po průhledných plastových discích, čímž poskytovaly nerušený výhled na zobrazované údaje. Karbonové skořepinové sedačky, oválný volant a nejmodernější informační technologie, jako byl Cockpit Management and Data System (COMAND), byly dalšími pozoruhodnými prvky sportovního interiéru.
Podvozek Vision SLR byl vyroben z kombinace vláknových kompozitů a hliníku, která nabízela vynikající chování při nárazu a zároveň přinášela úsporu hmotnosti přibližně 40 procent oproti konvenční ocelové konstrukci. Tyto materiály byly použity v těch oblastech, kde přinášely největší výhody. Přední deformační zóny, které se deformovaly podle předem stanoveného vzoru, byly z hliníku, zatímco pro prostor pro cestující byly použity vláknové kompozity. Mimořádná pevnost těchto vláknově kompozitních komponent maximalizovala prostor pro přežití posádky i při velmi těžké čelní nebo zadní srážce.
Poprvé v historii Mercedes-Benz byl použit elektrohydraulický brzdový systém. Tento systém využíval senzory a mikrokontroléry k přesnému výpočtu správného brzdného tlaku v dané situaci, čímž poskytoval výrazně vyšší bezpečnost při průjezdu zatáčkou nebo při jízdě na kluzkém povrchu. Pod názvem Sensotronic Brake Control (SBC) se systém poprvé dostal do sériové výroby ve voze SL (R 230), který debutoval v roce 2001. Brzdové kotouče byly vyrobeny z vlákny vyztužené keramiky a byly schopny odolávat extrémnímu zatížení.
Přední světlomety s adaptivním osvětlovacím systémem a inovativními vysoce výkonnými diodami automaticky sledovaly směr, kterým řidič řídil, a přizpůsobovaly se tak různým jízdním situacím. Výsledkem bylo výrazně lepší osvětlení vozovky při průjezdu zatáčkou nebo odbočování. Xenonové projektorové světlomety zajišťovaly jak potkávací, tak dálkové světlo, a inženýři Mercedesu je proto označovali jako „bi-funkční". Tato technologie je založena na clonách, které kromě zajištění přesného dodržení zákonných požadavků na dosvit potkávacího světla automaticky uvolní cestu, jakmile se zapne dálkové světlo, a umožní tak využít plný světelný výkon. Dálkové světlo je doplněno dvěma dálkovými přídavnými světlomety.
LED zadní světla byla obzvláště účinná při varování v okamžiku, kdy vůz brzdil nebo odbočoval. Byla umístěna na dvou „plovoucích" ploutvích uspořádaných nad sebou, které úzce navazovaly na celkové stylistické motivy. Další světelný pruh se táhl napříč celým vozem nad zadním nárazníkem a ukrýval couvací světlo a zadní mlhový světlomet, jež byly oba založeny na úsporné, vysoce výkonné neonové technologii. Zadní poznávací značka byla přitom osvětlena pomocí speciální luminiscenční fólie.
Koncept vysoce výkonného sportovního vozu Mercedes-Benz byl poháněn upravenou verzí atmosférického osmiválce V8 s vysokým točivým momentem používaného ve třídě S. Vybaven přeplňováním kompresorem a mezichladičem typu voda-vzduch, vyvinul 5,5litrový V8 ve voze Vision SLR maximální výkon 410 kW (557 k), což z něj činilo jeden z nejvýkonnějších motorů v této objemové kategorii. Maximální točivý moment 720 newtonmetrů nastupoval při 4000 ot./min, přičemž 580 newtonmetrů bylo k dispozici již při pouhých 2000 ot./min. Převodovkou byl pětistupňový automat s ovládáním Touchshift. Výkony byly impozantní – zrychlení z 0 na 100 km/h za pouhých 4,2 sekundy a z 0 na 200 km/h za 11,3 sekundy, na cestě k nejvyšší rychlosti 320 km/h.
Od svého prvního představení v roce 1999 reprezentuje Vision SLR představu Mercedes-Benz o exkluzivním sportovním voze. Na tom se mnoho nezmění ani po zahájení „sériové" výroby jako SLR McLaren v roce 2004, neboť bylo plánováno pouhých 3 500 kusů. Před zahájením výroby byla provedena různá vylepšení karoserie i motoru, který nyní vyvíjí maximální výkon 460 kW (626 k) při 6500 ot./min, s maximálním točivým momentem 780 newtonmetrů k dispozici mezi 3250 a 5000 ot./min. Jak tato čísla naznačují, SLR je každým coulem vysoce výkonný sportovní vůz. Ale se vší kultivovaností Mercedes-Benz.
