Mercedes-Benz SL73 AMG
Moderní, elegantní, dynamický a přitom jasně navazující na slavnou tradici: SL Roadster od Mercedes-Benz patřil k největším hvězdám ženevského autosalonu v březnu 1989. Tento sportovní vůz (modelová řada R 129) se poprvé představil ve variantách 300 SL, 300 SL-24 a 500 SL, přičemž v následujících letech přibývaly další modely až po SL73 AMG z roku 1999. R 129 byla čtvrtá generace třídy SL od legendárního Mercedes-Benz 300 SL s křídlovými dveřmi z 50. let. V roce 2001 byla řada 129 nahrazena modelem 230.
Modely SL v řadě 129 přinesly řadu technických novinek a vyvážený poměr mezi klasickými prvky a novým designem. Tato generace sportovního vozu však znamenala i dvě změny v tradici SL: jednak se SL vyráběl v Bremenu místo Sindelfingenu, a za druhé, během výroby R 129 došlo k revizi označování modelů Mercedes-Benz. V létě 1993 značka ze Stuttgartu přizpůsobila označení svých otevřených sportovních vozů nomenklatuře, která byla původně zavedena u třídy C a používá se dodnes. Od té doby se před tříciferné číslo udávající objem motoru přidávalo legendární označení „SL“. Model 300 SL tak přejmenovali na SL 300, čímž se 300 SL z řady 129 stal zatím posledním Mercedes-Benz sportovním vozem s tímto ikonickým označením.
Harmonie byla znakem moderních nových designových prvků, které byly představeny. Ačkoliv se zřekli tradičního chromovaného rámečku kolem chladičové masky SL, s plynulým klínovitým tvarem R 129 jasně navazoval na své předchůdce. Elegantní design doplňoval koncept automatického ochranného oblouku proti převrácení, který se vysunul pouze v nouzi. Za normálních okolností nebylo při jízdě s otevřenou střechou ochranná konstrukce vidět. V případě nebezpečí převrácení však senzor elektromagneticky uvolnil zámek oblouku a integrovaná opora vyskočila během pouhých 0,3 sekundy. Řidič mohl oblouk vysunout i hydraulicky podle potřeby. Automatický ochranný oblouk v této podobě byl u R 129 světovou novinkou v automobilovém inženýrství.
Kromě ochranného oblouku přispívaly k vysoké úrovni bezpečnosti také A-sloupky čelního skla z vysokopevnostní oceli, dvojitá konstrukce předního rámu střechy a lepení čelního skla k karoserii, což bylo na úrovni bezpečnosti srovnatelné s limuzínami a kupé Mercedes-Benz. Inženýři dosáhli vysoké tuhosti prostoru pro cestující v otevřeném sportovním voze díky zvlášť pevné podlaze z vysokopevnostních plechů a velkých příčných nosníků, stejně jako díky odolným přechodům od A-sloupků a zadních bočních prvků k podélným nosníkům. Díky speciálnímu provedení vnitřního lemování dveří také tyto sloužily jako nárazuvzdorné spojení mezi přední stěnou a středními sloupky. Koncept přední části karoserie vycházel z řešení u limuzín a byl dále rozvinut pro karoserii SL, aby zajistil maximální bezpečnost při čelním nárazu s posunem mimo osu.
Vývojáři kladli stejný důraz na komfort cestujících jako na bezpečnost. Jedním z prvků, který zahrnoval obě oblasti, byla nová integrovaná sedadla s vynikající ergonomií pro pohodlnou jízdu na dlouhé vzdálenosti. Díky nosné konstrukci a vysoké příčné tuhosti nabízela sedadla také lepší ochranu při bočním nárazu. Nosný rám sedadla sestával z pěti odlitků z hořčíku a zahrnoval bezpečnostní pásy s předpínači, nastavení výšky pásu spojené s nastavením opěrky hlavy a plně elektrické seřizování.
Nová elektrohydraulická skládací střecha přinášela velký komfort: otevřela se nebo zavřela během 30 sekund pouhým stiskem tlačítka. Když byla střecha složená, přišla na řadu další novinka: průvzdušník, síťka propouštějící vzduch, kterou bylo možné rychle připevnit na ochranný oblouk a tím minimalizovat hluk větru a průvany. Nové modely SL měly standardně elektrická okna a elektropneumatické centrální zamykání. Elektrické nastavení sloupku řízení bylo zpočátku vyhrazeno pouze modelu 500 SL.
Roadster s torzní tuhostí limuzíny
Jízdní komfort roadsteru zlepšily dodatečné diagonální vzpěry a další výztuhy, které optimalizovaly vibrace a torzní vlastnosti typické pro otevřené vozy. Odbornost inženýrů se vyplatila a torzní tuhost nového roadsteru byla o 30 procent vyšší než u předchůdce a nyní odpovídala limuzíně.
Podvozek s předním zavěšením typu McPherson a víceprvkovým nezávislým zadním zavěšením vycházel ze základního řešení modelů řady W 201 a větších modelů řady W 124. Mnoho komponent bylo speciálně upraveno pro roadster, stejně jako konfigurace náprav. Volitelně byl k dispozici nový pomocný systém představující špičkovou technologii podvozku. Tři podsystémy zahrnovaly vyrovnávání světlé výšky a její řízení na přední i zadní nápravě, automatické řízení výšky podle rychlosti a adaptivní tlumení ADS. Modely SL měly standardně 16palcová litá kola a – jak se u sportovního vozu sluší – velké brzdy. Poprvé byly u osobního vozu Mercedes-Benz použity kotoučové brzdy s pevnými třmeny, přičemž dvojice pístů měla různé průměry. Standardem byl také protiblokovací systém ABS.
1989: Mercedes-Benz 300 SL rozšiřuje nabídku
Základním modelem v roce 1989 byla třílitrová varianta Mercedes-Benz 300 SL s řadovým šestiválcem M 103 (140 kW/190 PS při 5700 ot./min, nejvyšší rychlost 228 km/h). Čtyři ventily na válec měl 300 SL-24 se stejným objemem, ale díky novému motoru M 104 podstatně vyšším výkonem (170 kW/231 PS při 6300 ot./min, maximální rychlost 240 km/h). Vlajkovou lodí byl 500 SL s osmiválcem M 119 V8 (240 kW/326 PS při 5500 ot./min). Nejvyšší rychlost tohoto vozu, který byl při uvedení nejsilnějším osobním Mercedesem, byla omezena na 250 km/h. V roce 1992 se představil nový vrchol nabídky v podobě 600 SL (později SL 600; 290 kW/394 PS při 5200 ot./min). V roce 1993 byly dva třílitrové modely nahrazeny novými SL 280 (142 kW/193 PS při 5500 ot./min) a SL 320 (170 kW/231 PS při 5600 ot./min), zatímco AMG představilo SL 60 AMG (280 kW/381 PS při 5500 ot./min).
V roce 1995 Mercedes-Benz představil faceliftované modely SL na mezinárodním autosalonu IAA. Facelift přinesl nové designové prvky, bohatší standardní výbavu a vylepšenou techniku. Novinkou byly světlomety s xenonovými výbojkami, které se o několik měsíců dříve objevily u třídy E (modelová řada 210) a nyní byly dostupné i u třídy SL. Mercedes-Benz standardně vybavil roadster novým tempomatem pro zóny s rychlostí 30 km/h. V září 1995 dostaly modely SL 500 a SL 600 novou pětistupňovou automatickou převodovku s uzávěrkou hydrodynamického měniče točivého momentu. Motoroví specialisté dále zlepšili spotřebu paliva a emise. Elektronický stabilizační program ESP® byl u faceliftovaného SL 500 volitelný, ale u dvanáctiválcového SL 600 byl standardem. Od prosince 1996 měly všechny modely řady 129 standardně systém Brake Assist (BAS), světovou novinku v aktivní bezpečnosti.
Řada 129 prošla dalším faceliftem na jaře 1998, který přinesl novou paletu motorů a mírné designové úpravy. Nová generace šestiválců a osmiválců nahradila dosavadní jednotky u modelů SL 280, SL 320 a SL 500. Motory měly tříventilovou technologii a dvojité zapalování, spotřebovaly až o deset procent méně paliva než předchůdci a zároveň produkovaly méně emisí. Výkon se pohyboval od 150 kW (204 PS) u SL 280 a 165 kW (224 PS) u SL 320 až po 225 kW (306 PS) u SL 500. SL 60 AMG byl v rámci tohoto faceliftu zrušen a v roce 1999 jej nahradily nové vrcholné modely SL 55 AMG (osmiválec s výkonem 260 kW/354 PS) a SL73 AMG (dvanáctiválec s výkonem 386 kW/525 PS).
V červenci 2001 sjel z výrobní linky v Bremenu poslední roadster řady R 129. Celkem Mercedes-Benz vyrobil 204 940 vozů čtvrté generace SL. Nejúspěšnějším modelem byl 500 SL/SL 500 s čtyřventilovým osmiválcem M 119. Mezi uvedením na trh a rokem 1998 vzniklo celkem 79 827 vozů tohoto typu.
