Lexus IS 300 SportCross
Model XE10 Toyota Altezza a Lexus IS byl vyvinut jako přímý konkurent luxusních sportovních sedanů předních evropských značek a kladl větší důraz na výkon, než bylo u japonských luxusních vozů obvyklé. Vývoj vedl Nobuaki Katayama v letech 1994 až 1998 pod kódovým označením 038T, který měl na starosti také projekt AE86. Design vytvořený Tomoyasu Nishim byl dokončen v roce 1996 a patentován pod číslem 1030135 dne 5. prosince 1996 na Japonském patentovém úřadě. Při uvedení na japonský trh byl vůz exkluzivně prodáván v síti Toyota Netz Store, dokud v roce 2006 nebyla značka Lexus oficiálně představena i v Japonsku. Japonské verze AS200 Altezza sedan a AS300 Altezza Gita odpovídají modelům Lexus IS 200 a IS 300 prodávaným mimo Japonsko. Hlavními trhy pro Lexus IS byly Severní Amerika, Austrálie a Evropa. Altezza Gita byla hatchbackem kombi prodávaným v Japonsku, v USA a Evropě známým jako Lexus IS SportCross. AS300 Altezza Gita byla jediná Altezza s motorem 2JZ-GE; v exportních zemích byl tento motor dostupný i v sedanových modelech Lexus IS 300.
Modely AS200 (kód podvozku GXE10) a RS200 (kód SXE10) sedan byly představeny v roce 1998. Kompaktní vůz byl postaven na zkrácené platformě střední třídy s motorem vpředu a pohonem zadních kol, což umožnilo japonským zákazníkům využít daňových úlev podle japonských předpisů týkajících se objemu motoru (nikoli však rozměrů karoserie, která byla o 20 mm širší než standardních 1 700 mm). Použity byly také upravené díly z větší druhé generace Aristo/GS. Model AS200 (GXE10, sedan) s řadovým šestiválcem 1G-FE o objemu 2,0 l měl standardně šestistupňovou manuální převodovku, automat byla za příplatek čtyřstupňová. RS200 (SXE10, sedan) s řadovým čtyřválcem 3S-GE o objemu 2,0 l měl rovněž šestistupňový manuál, automat byl pětistupňový. Různé motory umožňovaly japonským zákazníkům volbu výše roční daně z vozidla, přičemž větší motor byl kompenzován bohatší výbavou.
Design získal při uvedení v roce 1998 vynikající ohlasy a získal ocenění „Auto roku“ v Japonsku za období 1998–1999. O několik měsíců později začal Lexus prodávat ekvivalentní modely IS 200 v Evropě. Evroý IS 200 měl výkon 153 hp (114 kW), maximální rychlost 216 km/h a zrychlení z 0 na 100 km/h za 9,3 sekundy. Styl zadních světel prvních generací byl často napodobován výrobci tuningových doplňků pro jiné vozy. Tento ikonický vzhled jednoho či více vnitřních světelných prvků pod průhledným (nebo tónovaným) plexisklovým krytem, který proslavil Lexus, se v mnoha kruzích nazývá „Lexus-style“ nebo „Altezza lights“. Styl zadních světel byl natolik populární, že ovlivnil vývoj LED zadních světel s průhledným krytem, které ukazují barvu pouze při svícení. Hlavním inženýrem XE10 byl Nobuaki Katayama, hlavním testovacím jezdcem a inženýrem Hiromu Naruse.
V červenci 2000 byl představen hatchback/kombi model AS300 (kód podvozku JCE10) s řadovým šestiválcem 2JZ-GE o objemu 3,0 l. Byl k dispozici s pohonem zadních kol (JCE10, kombi Gita) nebo pohonem všech kol (JCE15, kombi Gita). AS300 byl nabízen pouze s automatickou převodovkou – pětistupňovou u verze s pohonem zadních kol a čtyřstupňovou u verze s pohonem všech kol. Šestiválcová verze (2JZ-GE) byla v Japonsku dostupná pouze u modelů Gita. V USA debutoval sedan IS 300 v červenci 2000 jako modelový rok 2001 a kombi v roce 2001 jako model 2002 se stejným třílitrovým šestiválcem (dostupný nebyl dvoulitrový šestiválec). V Evropě se IS 300 přidal k modelové řadě vedle IS 200. Všechny modely IS 300 v USA byly zpočátku dostupné pouze s pětistupňovým automatem, totéž platilo i pro Evropu. Manuální pětistupňová převodovka byla v USA nabízena od roku 2001 pro modelový rok 2002 (není dostupná u kombi SportCross). Vzhledově byly evropské verze IS 200 Sport a IS 300 téměř identické, lišily se pouze označením na zavazadlovém prostoru a větší motor měl zpočátku průhledné přední blinkry (později se tento prvek rozšířil i na řadu IS 200).
Interiér první generace IS obsahoval prvky, které nebyly běžné u ostatních modelů Lexus. Patřila sem chromovaná kovová hlavice řadicí páky (na trzích USA a Evropy, jinde byla za příplatek kožená), volitelná vysouvací navigační obrazovka a přístrojová deska ve stylu chronografu s mini ukazateli teploty, spotřeby paliva a napětí. Pro evropský a australský trh získal IS 300 plně kožená sedadla místo kombinace kůže a escaine z modelu 200, automaticky stmívatelná zpětná a boční zrcátka a xenonové světlomety. V USA byl IS 300 podle klasifikace Environmental Protection Agency zařazen mezi subkompakty; ačkoliv měl technicky dostatečný objem pro kompaktní třídu, prostor na zadních sedadlech odpovídal spíše subkompaktním vozům.
Podle výsledků nárazových testů americké organizace NHTSA v roce 2001 získal IS 300 maximální pětihvězdičkové hodnocení v kategoriích boční náraz na řidiče a zadního spolujezdce a čtyři hvězdy v kategoriích čelního nárazu na řidiče a spolujezdce. Pojišťovací institut pro bezpečnost silničního provozu (IIHS) hodnotil IS jako „dobrý“ celkově při čelních nárazech a „dobrý“ ve všech šesti měřených kategoriích čelního nárazu.
V Severní Americe dosáhly prodeje první generace IS vrcholu 22 486 vozů v roce 2001; v následujících letech však prodeje zaostávaly za očekáváními a v roce 2004 klesly pod hranici 10 000 kusů. Model IS 200 si vedl lépe v Evropě a Asii, ale stále výrazně zaostával za prodejními výsledky Mercedes-Benz třídy C a dalších převážně německých konkurentů. Tento trend odrážel menší globální postavení značky Lexus; zatímco v Severní Americe byla značka velmi úspěšná, v Evropě zaostávala za německými rivaly. V Evropě mohl nedostatek manuální převodovky u IS 300 omezit prodeje ve srovnání s konkurenty, jako jsou BMW řady 3 a Mercedes třídy C.
V roce 2000 představil Toyota Team Europe (TTE) kompresorovou sadu pro IS 200 na evropském trhu. Eatonův kompresor s tlakem 0,3 baru zvýšil výkon na 153 kW (205 hp) bez výrazného navýšení spotřeby paliva (+3,3 %). Sada byla zpočátku dostupná jako tuningový doplněk, ale později ji bylo možné objednat jako originální příslušenství Lexus u autorizovaných dealerů a byla plně kryta standardní zárukou. Tato verze byla ukončena s příchodem IS 300 na evropský trh.
V roce 2003 pro modelový rok 2004 prošla řada IS menší modernizací (design Hiroyuki Tada). Exteriér dostal nové 11paprskové disky kol, přepracované mlhové světlomety a tónované rámečky světlometů a zadních světel. V interiéru přibyla dvoupolohová paměťová funkce pro sedadlo řidiče, kontrolka údržby, automatické zamykání dveří při rozjezdu, úložný prostor na palubní desce (u modelů bez navigace) a aktualizované dekorativní prvky.
Na autosalonu SEMA v Las Vegas v roce 2003 byl představen oficiální koncept Lexus IS 430 postavený firmou MillenWorks. Prototyp IS 430 byl založen na IS 300 a vybaven 4,3litrovým osmiválcem z GS 430. Lexus označil IS 430 jako jedinečný kus bez plánů na sériovou výrobu. V Evropě Toyota Team Europe instalovala přeplňovaný 4,3litrový osmiválec do karoserie IS 300, výsledkem byl sedan s výkonem 405 PS (298 kW; 399 hp) podle normy ECE.
