Renault 18 TL Type 2
Renault 18 byl středně velký automobil navržený a vyráběný francouzskou automobilkou Renault v letech 1978 až 1994.
Renault 18 měl nahradit jak Renault 12, tak Renault 16, které se vyráběly od roku 1969, respektive 1965, přesto oba tyto modely pokračovaly ve výrobě vedle 18 až do roku 1980. Na rozdíl od předchozích Renaultů byl model 18 navržen poměrně rychle; od prvotního konceptu po samotné uvedení na trh uplynulo pouhých osmnáct měsíců, což pravděpodobně vysvětluje i jeho označení Renault 18. Ačkoliv Renault již dříve pronikal na mezinárodní trhy, například v Brazílii s modelem Renault 12, Renault 18 byl prvním modelem značky určeným jako skutečný „světový vůz“, což podtrhuje i slogan „Meeting International Requirements“. Kromě Francie se vůz vyráběl také v Argentině, Austrálii, Kolumbii, Pobřeží slonoviny, Mexiku, Maroku, Španělsku, Uruguayi a Venezuele a prodával se v Alžírsku, Rakousku, Kanadě, Chile, Chorvatsku, na Kypru, ve Finsku, Německu, Řecku, Indonésii, Itálii, Jordánsku, Libanonu, Mauritánii, na Novém Zélandu, v Norsku, Portugalsku, Senegalu, Slovinsku, Švédsku, Sýrii, Spojeném království, USA, Thajsku, Turecku a Zimbabwe.
Po zahájení výroby v závodě Renault ve Flinsu ve Francii v prosinci 1977 byl Renault 18 představen na ženevském autosalonu v březnu 1978 a prodej začal následující měsíc.
Zpočátku byl R18 dostupný pouze jako čtyřdveřový sedan v provedeních TL, GTL, TS a GTS.
Modely TL a GTL poháněl motor Cléon o objemu 1397 cm³ (vyvinutý na základě motoru 1289 cm³ z Renault 12), který dával výkon 64 koní. Oba měly čtyřstupňovou převodovku.
TS a GTS měly pod kapotou motor A Series o objemu 1647 cm³ (stejný jako v Renault 17 TS), ale bez vstřikování paliva, což snížilo výkon na 79 koní. TS měl čtyřstupňovou převodovku, GTS pětistupňovou (pro oba modely byla k dispozici i volitelná třístupňová elektronická automatická převodovka – automatické verze TS a GTS se označovaly jako TS Automatic a GTS Automatic, aby se odlišily od manuálních verzí).
Jak již bylo zmíněno, při uvedení na trh bylo k dispozici pouze těchto čtyři modely. Protože TL byl základní verzí (odlišitelnou od GTL, TS a GTS například ráfky kol, které byly převzaty z Renault 12), byl vybaven couvacími světly, dvourychlostními stěrači, intervalovým stíráním, elektrickým ostřikovačem čelního skla, voltmetrem, ukazatelem teploty chladicí kapaliny, palivoměrem, počítadlem ujetých kilometrů s šesti číslicemi, denním počítadlem kilometrů, kontrolkou ruční brzdy, kontrolkou opotřebení předních brzdových kotoučů, vnitřním zpětným zrcátkem s denní a noční polohou, regulací jasu budíků, osvětleným popelníkem, ovládacím panelem topení, osvětlením zavazadlového prostoru a přihrádky, vyhřívaným zadním oknem, nastavením světlometů proti oslnění i směru paprsku, zapalovačem cigaret, slunečními clonami na straně řidiče i spolujezdce, zrcátkem ve sluneční cloně spolujezdce, plným kobercem, látkovým čalouněním, předními loketními opěrkami s madly, zadními loketními opěrkami s popelníky, dětskou pojistkou zadních dveří, vnitřním osvětlením na straně spolujezdce, přihrádkami v předních dveřích, středovou konzolí s přihrádkou na mince, sklopnými předními sedadly a místy pro reproduktory v předních dveřích. Modely GTL, TS a GTS navíc měly halogenové světlomety H4, stylizované ráfky, volant vyplněný pěnou, quartzové hodiny, vnitřní osvětlení na straně řidiče a světlo pro čtení mapy spolujezdce. GTL a GTS měly navíc černé gumové ochranné lišty na dveřích, zadní mlhová světla, ostřikovače a stěrače světlometů, nárazníky pohlcující nárazy, dálkově nastavitelné zrcátko na straně řidiče, nastavitelné opěrky hlavy předních sedadel a továrně instalované rádio. GTS byla nejvyšší výbavou, která zahrnovala vše z GTL plus centrální zamykání a elektrická přední okna. Všechny modely bylo možné doplnit o čalounění z imitace kůže, tónovaná skla nebo metalický lak podle přání. Pro GTL a GTS byla v nabídce posuvná látková střecha a exkluzivně pro GTS klimatizace.
Ačkoliv Renault 18 nebyl nijak revolučním vozem, byl to první Renault ve střední třídě s motorem 1.4 Cléon. Zajímavostí byly jeho kola – pro středně velký vůz používal tříšroubová kola (podobně jako Citroën 2CV), zatímco většina konkurence měla kola čtyřšroubová.
Ke konci 70. let se výroba Renault 12 v Evropě postupně ukončovala a 1. března 1979 přišly na trh kombi verze Renault 18. R18 Estate byly dostupné pouze v provedeních TL a TS. Mechanicky byly shodné se sedany, kromě zadního zavěšení, které bylo u kombi podobné jako u větších Renault 20 a Renault 30. Výbava kombi byla stejná jako u sedanů, přičemž TS kombi navíc mělo nárazníky pohlcující nárazy, boční lišty a opěrky hlavy předních sedadel z verze 18 GTL sedan. Kombi se těšilo téměř stejně velké oblibě jako sedan.
R18 kombi se prodávalo i na severoamerickém trhu v letech 1981 až 1986, sedan v letech 1981–1982; vůz však nedosáhl pověsti spolehlivosti předchozích modelů AMC a nebyl úspěšný. Nahradil ho model R21 v podobě Renault Medallion pro severoamerický trh.
V Evropě byl Renault 18 ukončen v roce 1986, ale v Jižní Americe se vyráběl až do roku 1994, kde je stále oblíbený na trhu ojetin. R18 je populární i v severní Africe. V Argentině existovaly i další verze, například TX a GTX. GTX-II měl základní palubní počítač zobrazující spotřebu paliva a další údaje. K dispozici byly motory 1.6 l (TL), 2.0 l a 2.2 l. Speciální edicí byl R18 s dvoubarevným lakem (černá horní část a světle šedá spodní), nazvaný American (později vylepšený o centrální zamykání a další prvky jako American 2).
Dvourychlostní stěrače; intervalové stírání; elektrické ostřikovače; voltmetr; ukazatel teploty chladicí kapaliny; palivoměr; počítadlo ujetých kilometrů s šesti číslicemi; denní počítadlo kilometrů; kontrolka ruční brzdy; kontrolka opotřebení předních brzdových kotoučů; vnitřní zpětné zrcátko s denní a noční polohou; regulace jasu budíků; osvětlený popelník, ovládací panel topení, osvětlení zavazadlového prostoru a přihrádky; vyhřívané zadní okno; nastavení světlometů proti oslnění i směru paprsku; zapalovač cigaret; sluneční clony na straně řidiče i spolujezdce; zrcátko ve sluneční cloně spolujezdce; plný koberec; látkové čalounění; přední loketní opěrky s madly; zadní loketní opěrky; popelníky v zadních dveřích; dětská pojistka zadních dveří; vnitřní osvětlení na straně spolujezdce; přihrádky v předních dveřích; středová konzola s přihrádkou na mince; sklopná přední sedadla; reproduktory v předních dveřích.
Jako TL, navíc volant vyplněný pěnou; halogenové světlomety H4; quartzové hodiny; velurové čalounění; stylizované ráfky; vnitřní osvětlení na straně řidiče; světlo pro čtení mapy spolujezdce; dálkově nastavitelné zrcátko na straně řidiče; zadní mlhová světla; ostřikovače a stěrače světlometů; předinstalace pro rádio; nárazníky pohlcující nárazy; nastavitelné opěrky hlavy předních sedadel; černé gumové ochranné lišty na bocích.
Stejné jako TL, ale s mechanikou TS.
Jako TL, navíc volant vyplněný pěnou, halogenové světlomety H4, quartzové hodiny, velurové čalounění, stylizované ráfky; vnitřní osvětlení na straně řidiče; světlo pro čtení mapy spolujezdce.
Jako GTL, navíc elektrická přední okna a centrální zamykání.
Tento článek je licencován pod licencí GNU Free Documentation License. Používá materiály z Wikipedie.
