Renault 18 TL Wagon
Renault 18 byl středně velký automobil navržený a vyráběný francouzskou značkou Renault v letech 1978 až 1994.
Renault 18 měl nahradit jak Renault 12, tak Renault 16, které se vyráběly od roku 1969, respektive 1965, přesto oba tyto modely pokračovaly ve výrobě vedle 18 až do roku 1980. Na rozdíl od předchozích Renaultů byl 18 navržen poměrně rychle; od prvotního konceptu po uvedení na trh uplynulo pouhých osmnáct měsíců, což pravděpodobně vysvětluje i jeho označení Renault 18. Ačkoliv Renault podnikal řadu pokusů o vstup na mezinárodní trhy s vozy jako Renault 12 v Brazílii, Renault 18 byl prvním modelem značky určeným jako skutečný „světový vůz“, což dokládá i slogan „Meeting International Requirements“. Kromě Francie se vůz vyráběl také v Argentině, Austrálii, Kolumbii, Pobřeží slonoviny, Mexiku, Maroku, Španělsku, Uruguayi a Venezuele a prodával se v Alžírsku, Rakousku, Kanadě, Chile, Chorvatsku, na Kypru, ve Finsku, Německu, Řecku, Indonésii, Itálii, Jordánsku, Libanonu, Mauritánii, na Novém Zélandu, v Norsku, Portugalsku, Senegalu, Slovinsku, Švédsku, Sýrii, Velké Británii, USA, Thajsku, Turecku a Zimbabwe.
Po zahájení výroby v závodě Renault ve Flinsu ve Francii v prosinci 1977 byl Renault 18 představen na ženevském autosalonu v březnu 1978 a prodej začal následující měsíc.
Zpočátku byl R18 dostupný pouze jako čtyřdveřový sedan ve výbavách TL, GTL, TS a GTS.
Modely TL a GTL poháněl motor Cléon o objemu 1397 cm³ (vyvinutý na základě motoru 1289 cm³ z Renault 12), který dával výkon 64 koní. Oba měly čtyřstupňovou převodovku.
TS a GTS měly pod kapotou motor řady A o objemu 1647 cm³ (stejný jako v Renault 17 TS), ale bez vstřikování paliva, což snížilo výkon na 79 koní. TS měl čtyřstupňovou převodovku, zatímco GTS pětistupňovou (pro oba modely byla volitelně dostupná také třírychlostní elektronická automatická převodovka; automatické verze TS a GTS se označovaly jako TS Automatic a GTS Automatic, aby se odlišily od manuálních verzí).
Jak už bylo řečeno, při uvedení na trh bylo v nabídce pouze čtyři různé modely R18. Protože TL byla základní verzí (odlišovala se od GTL, TS a GTS především koly, která byla převzata z Renault 12), byla vybavena zpětnými světly, dvourychlostními stěrači, intervalovým stíráním, elektrickým ostřikováním čelního skla, voltmetrem, ukazatelem teploty chladicí kapaliny, palivoměrem, počítadlem ujetých kilometrů s šesti číslicemi, denním počítadlem kilometrů, kontrolkou ruční brzdy, kontrolkou opotřebení předních brzdových kotoučů, vnitřním zpětným zrcátkem s denní a noční polohou, regulací jasu budíků, osvětleným popelníkem, ovládacím panelem topení, osvětlením zavazadlového prostoru a schránky na rukavice, vyhřívaným zadním oknem, nastavením světlometů proti oslňování i směru paprsku, zapalovačem cigaret, slunečními clonami na straně řidiče i spolujezdce, zrcátkem ve sluneční cloně spolujezdce, plným kobercem, látkovým čalouněním, předními loketními opěrkami s madly, zadními loketními opěrkami s popelníky v zadních dveřích, dětskou pojistkou zadních dveří, vnitřním osvětlením na straně spolujezdce, kapsami v předních dveřích, středovou konzolou s přihrádkou na mince, sklopnými předními sedadly a místy pro reproduktory v předních dveřích. Modely GTL, TS a GTS navíc měly halogenové světlomety H4, stylizovaná kola, volant vyplněný pěnou, quartzové hodiny, vnitřní osvětlení na straně řidiče a osvětlení pro čtení mapy spolujezdce. GTL a GTS dále přidaly černé gumové ochranné lišty na dveřích, zadní mlhová světla, ostřikovače a stěrače světlometů, nárazníky pohlcující nárazy, dálkově nastavitelné zrcátko na straně řidiče, nastavitelné opěrky hlavy předních sedadel a továrně instalované rádio. GTS byla nejvyšší výbavou, která zahrnovala vše z GTL plus centrální zamykání a elektrická přední okna. V rámci příplatkové výbavy bylo možné u všech modelů zvolit koženkové čalounění, tónovaná skla nebo metalický lak. Pro GTL a GTS byla k dispozici posuvná látková střecha a výhradně pro GTS klimatizace.
Ačkoliv Renault 18 nebyl nijak revolučním vozem, byl to první Renault ve střední třídě s motorem 1.4 Cléon. Zajímavostí byly jeho kola – u středně velkého auta používal tříšroubová kola (podobně jako Citroën 2CV), zatímco většina konkurence měla kola čtyřšroubová.
Na konci 70. let se postupně ukončovala evropská výroba Renault 12 a 1. března 1979 přišly na trh kombi verze Renault 18. R18 Estate byly dostupné pouze ve verzích TL a TS. Mechanicky byly shodné se sedanem, ale zadní zavěšení kombi bylo podobnější větším Renault 20 a Renault 30. Výbava byla stejná jako u sedanů, přičemž TS kombi navíc dostal nárazníky pohlcující nárazy, lišty na dveřích a opěrky hlavy předních sedadel z verze 18 GTL sedan. Kombi se těšilo téměř stejně velké oblibě jako sedan.
R18 station wagon se prodával i na severoamerickém trhu v letech 1981 až 1986, sedan pak v letech 1981–1982; vůz však nedosáhl pověsti spolehlivosti předchozích modelů AMC a nebyl úspěšný. Nahradil ho model R21 v podobě Renault Medallion pro severoamerický trh.
V Evropě se Renault 18 přestal vyrábět v roce 1986, ale v Jižní Americe pokračovala výroba až do roku 1994, kde je stále oblíbený na trhu ojetin. R18 je populární také v severní Africe. V Argentině se vyráběly i další verze, například TX a GTX. Existovala i verze GTX-II s jednoduchým palubním počítačem zobrazujícím spotřebu paliva a další údaje. Motory byly dostupné o objemech 1.6 l (TL), 2.0 l a 2.2 l. Speciální edice R18 s dvoubarevným lakem (černá horní část a světle šedá spodní) nesla název American (později modernizovaná s centrálním zamykáním a další výbavou jako American 2).
Dvourychlostní stěrače; intervalové stírání; elektrické ostřikovače; voltmetr; ukazatel teploty chladicí kapaliny; palivoměr; počítadlo kilometrů s šesti číslicemi; denní počítadlo; kontrolka ruční brzdy; kontrolka opotřebení předních brzdových kotoučů; vnitřní zpětné zrcátko s denní a noční polohou; regulace jasu budíků; osvětlený popelník, ovládací panel topení, osvětlení zavazadlového prostoru a schránky na rukavice; vyhřívané zadní okno; nastavení světlometů proti oslňování a směru paprsku; zapalovač cigaret; sluneční clony na straně řidiče i spolujezdce; zrcátko ve sluneční cloně spolujezdce; plný koberec; látkové čalounění; přední loketní opěrky s madly; zadní loketní opěrky; popelníky v zadních dveřích; dětská pojistka zadních dveří; vnitřní osvětlení na straně spolujezdce; kapsy v předních dveřích; středová konzola s přihrádkou na mince; sklopná přední sedadla; reproduktory v předních dveřích.
Jako TL, navíc volant vyplněný pěnou; halogenové světlomety H4; quartzové hodiny; velurové čalounění; stylizovaná kola; vnitřní osvětlení na straně řidiče; osvětlení pro čtení mapy spolujezdce; dálkově nastavitelné zrcátko na straně řidiče; zadní mlhová světla; ostřikovače a stěrače světlometů; předinstalace pro rádio; nárazníky pohlcující nárazy; nastavitelné opěrky hlavy předních sedadel; černé gumové ochranné lišty na bocích.
Stejné jako TL, ale s mechanikou TS.
Jako TL, navíc volant vyplněný pěnou, halogenové světlomety H4, quartzové hodiny, velurové čalounění, stylizovaná kola; vnitřní osvětlení na straně řidiče; osvětlení pro čtení mapy spolujezdce.
Jako GTL, navíc elektrická přední okna a centrální zamykání.
Tento článek je licencován pod GNU Free Documentation License a využívá materiály z Wikipedie.











