Lexus IS 300 (2001)

Lexus IS 300

Vyrobený jako přímý konkurent luxusních sportovních sedanů předních evropských značek, řada XE10 Toyota Altezza a Lexus IS kladla větší důraz na výkon než bývalo u japonských luxusních vozů obvyklé. Vývoj vedl Nobuaki Katayama v letech 1994 až 1998 pod kódovým označením programu 038T, který měl na starosti také projekt AE86. Design vytvořený Tomoyasu Nishim byl dokončen v roce 1996 a patentován pod číslem 1030135 dne 5. prosince 1996 na Japonském patentovém úřadě. Při uvedení na japonský trh byl vůz exkluzivně prodáván v japonských prodejnách Toyota Netz Store, až do roku 2006, kdy byla značka Lexus představena i v Japonsku. Japonské verze AS200 Altezza sedan a AS300 Altezza Gita odpovídají modelům Lexus IS 200 a IS 300 prodávaným mimo Japonsko. Hlavními trhy pro Lexus IS byly Severní Amerika, Austrálie a Evropa. Altezza Gita byla hatchbackem kombi prodávaným v Japonsku, v USA a Evropě známým jako Lexus IS SportCross. AS300 Altezza Gita byla jedinou Altezzou s motorem 2JZ-GE; na exportních trzích byl tento motor dostupný i v sedanových modelech Lexus IS 300.

Představený v roce 1998 s modely AS200 (kód podvozku GXE10) a RS200 (kód podvozku SXE10) sedan, tento kompaktní vůz byl postaven na zkrácené platformě střední třídy s motorem vpředu a pohonem zadních kol, což japonským zákazníkům umožnilo využít daňových úlev podle japonských předpisů týkajících se objemu motoru (nikoli však rozměrů karoserie, protože vůz byl o 20 mm širší než standardních 1 700 mm) a zároveň použít díly z větší druhé generace Aristo/GS. AS200 (GXE10, sedan) poháněl řadový šestiválec 1G-FE o objemu 2,0 litru, standardně vybavený šestistupňovou manuální převodovkou, přičemž automatická čtyřstupňová byla volitelná. RS200 (SXE10, sedan) měl pod kapotou řadový čtyřválec 3S-GE o objemu 2,0 litru, rovněž se šestistupňovou manuální převodovkou, přičemž pětistupňový automat byl volitelný. Různé objemy motorů nabízely japonským zákazníkům možnost volby výše roční daně z vozidla, přičemž větší motor byl kompenzován bohatší výbavou.

Design získal při uvedení v roce 1998 vynikající ohlasy a získal ocenění „Auto roku“ v Japonsku za období 1998–1999. O několik měsíců později začal Lexus prodávat ekvivalentní modely IS 200 v Evropě. IS 200 v Evropě měl výkon 153 hp (114 kW), maximální rychlost 216 km/h (134 mph) a zrychlení z 0 na 100 km/h (0–62 mph) za 9,3 sekundy. Styl zadních svítilen prvních generací byl často napodobován výrobci tuningových doplňků pro jiné vozy. Tento ikonický styl jedné či více vnitřních lampových jednotek krytých průhledným (nebo tónovaným) plexisklem, který proslavil Lexus, se v mnoha kruzích označuje jako „Lexus-style“ nebo „Altezza lights“. Tento styl zadních světel se stal natolik populárním, že ovlivnil vývoj LED zadních svítilen s průhledným krytem, které ukazují barvu až po rozsvícení. Hlavním inženýrem XE10 byl Nobuaki Katayama, hlavním testovacím jezdcem a inženýrem Hiromu Naruse.

V červenci 2000 byl představen hatchback/kombi model AS300 (kód podvozku JCE10) s řadovým šestiválcem 2JZ-GE o objemu 3,0 litru. Tento model byl k dispozici s pohonem zadních kol (JCE10, kombi Gita) nebo pohonem všech kol (JCE15, kombi Gita 4WD) a byl nabízen pouze s automatickou převodovkou; pětistupňový automat pro verzi s pohonem zadních kol a čtyřstupňový automat pro verzi s pohonem všech kol. Verze se šestiválcem (2JZ-GE) byla v Japonsku dostupná pouze u modelů Gita. V USA debutoval sedan IS 300 v červenci 2000 jako modelový rok 2001 a kombi v roce 2001 jako modelový rok 2002 se stejným třílitrovým šestiválcem (dvojlitrový šestiválec nebyl dostupný), zatímco v Evropě se IS 300 přidal k modelu IS 200 v nabídce. Všechny modely IS 300 v USA byly zpočátku dostupné pouze s pětistupňovým automatem; totéž platilo i v Evropě. Manuální pětistupňová převodovka byla v USA nabízena od roku 2001 pro modelový rok 2002 (nedostupná pro kombi SportCross). Vzhledově byly evropské verze IS 200 Sport a IS 300 téměř identické, lišily se pouze označením na zavazadlovém prostoru a větší motor měl zpočátku průhledné přední blinkry (později se tento prvek rozšířil i na řadu IS 200).

Interiér první generace IS obsahoval prvky, které nebyly běžné u jiných modelů Lexus. Patřila sem chromovaná kovová kulisa řadicí páky (na trzích USA a Evropy, jinde byla k dispozici volitelná kožená úprava), (volitelný) vysouvací navigační displej a přístrojová deska ve stylu chronografu (s malými ukazateli teploty, spotřeby paliva a napětí). Pro evropský a australský trh získal IS 300 plně kožená sedadla na rozdíl od kombinace kůže a escaine u IS 200, dále automaticky stmívatelná zpětná a boční zrcátka a xenonové světlomety. V USA byl IS 300 podle klasifikace Environmental Protection Agency zařazen mezi subkompaktní vozy; ačkoliv měl technicky dostatek prostoru pro označení kompaktního vozu, prostor na zadních sedadlech odpovídal spíše subkompaktním rozměrům.

Testy nárazové bezpečnosti provedené americkou National Highway Traffic Safety Administration (NHTSA) v roce 2001 udělily IS 300 maximální pětihvězdičkové hodnocení v kategoriích boční náraz řidiče a boční náraz zadního spolujezdce, a čtyři hvězdy v kategoriích čelní náraz řidiče a čelní náraz spolujezdce. Insurance Institute for Highway Safety (IIHS) hodnotil IS jako „Dobré“ celkově při čelních nárazech a „Dobré“ ve všech šesti měřených kategoriích čelního nárazu.

V Severní Americe dosáhly prodeje první generace IS vrcholu 22 486 vozů v roce 2001; v následujících letech však prodeje zaostávaly za očekáváními a v roce 2004 klesly pod hranici 10 000 vozů. IS 200 si vedl lépe v Evropě a Asii, přesto však výrazně zaostával za prodejními objemy Mercedes-Benz třídy C a dalších, převážně německých konkurentů. Tento trend odrážel menší globální postavení značky Lexus; zatímco v Severní Americe byla řada vozů Lexus velmi úspěšná, v Evropě zaostávala za německými rivaly. V Evropě mohl nedostatek manuální převodovky u IS 300 omezit prodeje ve srovnání s konkurenty, jako jsou BMW řady 3 a Mercedes třídy C.

V roce 2000 uvedla Toyota Team Europe (TTE) kompresorovou sadu pro IS 200 na evropském trhu. Eatonův kompresor s tlakem 0,3 baru zvýšil výkon na 153 kW (205 hp) bez výrazného navýšení spotřeby paliva (+3,3 %). Sada byla zpočátku nabízena jako dodatečná úprava, ale byla dostupná i jako originální příslušenství Lexus u nových vozů prostřednictvím oficiální sítě dealerů a byla plně kryta standardní zárukou. Tato varianta byla ukončena s příchodem modelu IS 300 na evropský trh.

V roce 2003 pro modelový rok 2004 prošla řada IS menší modernizací (design Hiroyuki Tada). Na exteriéru se objevila nová 11paprsková kola, přepracované mlhové světlomety a tónované rámečky kolem předních a zadních světel. V interiéru přibyly dvoupolohová paměťová funkce pro sedadlo řidiče, kontrolka údržby, automatické zamykání dveří po rozjezdu, úložný prostor na palubní desce (u modelů bez navigace) a aktualizované dekorativní prvky.

Oficiální koncept, Lexus IS 430 postavený firmou MillenWorks, byl představen na výstavě SEMA v Las Vegas v roce 2003. Prototyp IS 430 byl založen na IS 300 a vybaven 4,3litrovým osmiválcem z GS 430. Lexus označil IS 430 za jedinečný kus bez plánů na sériovou výrobu. V Evropě Toyota Team Europe (TTE) instalovala přeplňovaný 4,3litrový osmiválec do karoserie IS 300, výsledkem byl sedan ECE s výkonem 405 PS (298 kW; 399 hp).