Ford Bronco Pickup (1966)

Ford Bronco Pickup

Myšlenka Bronca vznikla už na počátku 60. let minulého století u produktového manažera Fordu Donalda N. Freye (stejně jako Ford Mustang) a byla technicky zpracována inženýrem Paulem G. Axelradem. Finální model schválil Lee Iacocca v únoru 1964 poté, co byly v polovině roku 1963 vyrobeny první modely z hlíny. Ford Bronco byl vyvinut jako terénní vůz (ORV) a měl konkurovat modelům Jeep CJ-5 a International Harvester Scout. Dnes jde o kompaktní SUV, ale marketing Fordu už tehdy ukazoval raný příklad propagace civilního off-roadera jako „Sports Utility“ (dvoudveřová pickup verze).

Zpočátku se Bronco dobře prodával, ale po uvedení Chevroletu Blazer, Jeepu Cherokee a International Scout II (v letech 1969 až 1974) se poptávka přesunula k SUV s lepšími jízdními vlastnostmi na silnici, což vedlo k poklesu zájmu o Ford Bronco.

První generace Fordu Bronco stojí na podvozku vyvinutém speciálně pro tento model, který nesdílel žádný jiný vůz Ford nebo Lincoln-Mercury. Postavený na rozvoru 92 palců (mezi CJ-5 a Scoutem; jen o palec kratší než pozdější CJ-7) používal Bronco konstrukci karoserie na rámu s boxovými profily.

Pro zjednodušení výroby se všechny vozy prodávaly s pohonem všech kol; standardem byla přepínatelná převodovka Dana 20 a uzamykatelné náboje kol. Zadní náprava byla Ford 9-inch s Hotchkissovým uložením a listovými pružinami; přední náprava byla Dana 30, v roce 1971 nahrazená Dana 44. Na rozdíl od Twin I-Beams u větších Fordů používal Bronco přední nápravu s radiálními rameny a příčným stabilizátorem, což umožňovalo 10,3metrový poloměr otáčení, dlouhý zdvih kol a geometrii proti ponoření při brzdění (užitečné například při odhrnování sněhu). K dispozici byla také těžší verze zavěšení a vzduchové přední pružiny.

Při uvedení v srpnu 1965 byl Ford Bronco nabízen s řadovým šestiválcem o objemu 170 kubických palců. Motor převzatý z Fordu Falcon měl 105 koní a byl upraven o pevné zdvihátka ventilů, olejovou vanu o objemu 6 US quartů (6 l), výkonnější palivové čerpadlo, vzduchový filtr s olejovou lázní a karburátor s plovákovou komorou kompenzovanou proti náklonu. V březnu 1966 byla jako volitelný motor představena 200koňová V8 o objemu 289 kubických palců. Pro modelový rok 1969 byl motor 289 V8 zvětšen na 302 kubické palce a zůstal v nabídce až do roku 1977. V roce 1973 se jako standardní motor stal řadový šestiválec o objemu 200 kubických palců, který byl nabízen do roku 1977.

Aby se snížily výrobní náklady, byl Bronco při uvedení nabízen pouze s třírychlostní manuální převodovkou ovládanou na sloupku řízení a s řazením redukce na podlaze (později se oblíbenou úpravou stalo i řazení převodovky na podlaze). V roce 1973 byla na základě poptávky zákazníků zavedena jako volitelná třírychlostní automatická převodovka.

Hlavním principem prvního Fordu Bronco byla jednoduchost a úspornost, proto bylo veškeré sklo ploché, nárazníky měly rovný tvar C-profilu a levé i pravé dveřní plechy byly symetrické (před instalací dveřního kování).

V roce 1966 byly nabízeny tři karosářské verze: dvoudveřový wagon, polokabina pickup a otevřený roadster. Základní cena 2 194 dolarů (v přepočtu 17 507 dolarů v roce 2018) zahrnovala jen málo výbavy. Naopak bylo k dispozici mnoho příplatkových doplňků od Fordu i dealerů, například přední samostatná sedadla, zadní lavice, otáčkoměr, CB rádio, ale i praktické věci jako tažné zařízení, přídavná nádrž, vývodový hřídel, radlice na sníh, naviják nebo vrták na díry. Na trhu byly také dostupné příslušenství jako obytné přívěsy, overdrive jednotky a široká škála kol, pneumatik, podvozkových a motorových dílů pro zvýšení výkonu.

V roce 1967 Ford představil Sport paket pro Bronco wagon. Ten zahrnoval především chromované doplňky exteriéru a kryty kol, přičemž Sport paket se odlišoval červeně lakovaným nápisem FORD na masce chladiče. V roce 1970 se Bronco Sport stal samostatným modelem, nikoli jen výbavovým paketem.

Aby vyhověl federálním předpisům, byl Bronco vybaven couvacími světly a bočními pozičními lampami (v letech 1967 a 1968). Po slabších prodejích byla otevřená roadster verze stažena po modelovém roce 1968.

Po roce 1972 byla stažena polokabina Bronco; vzhledem k nižším prodejům oproti wagonu Ford zároveň uvedl větší kompaktní pickup Ford Courier.

V drobné úpravě pro rok 1977 byly vnější uzávěry palivové nádrže nahrazeny kryty za otevíracími dvířky (stejně jako u ostatních Fordů).

Zpočátku nabízený v jediné výbavové úrovni s dlouhým seznamem příplatků, Ford v roce 1967 představil Sport paket pro Bronco wagon, který zahrnoval hlavně chromované doplňky a kryty kol a byl poznatelný podle červeně lakovaného nápisu FORD na masce chladiče. V roce 1970 se Bronco Sport stal samostatným modelem.

V roce 1972 se podle vzoru řady F-Series stal vrcholným stupněm výbavy Bronco Ranger, který nabízel pruhy na karoserii, specifické kryty kol, látková sedadla, dřevěné obložení dveří a koberec v interiéru.

V interiérové úpravě z roku 1975 převzaly modely Bronco Sport a Bronco Ranger dvouramenný volant z řady F-Series.

Tento článek je licencován pod GNU Free Documentation License a využívá materiály z Wikipedie.