Fiat 127 Panorama
Fiat 127 je malý automobil segmentu supermini vyráběný italskou značkou Fiat v letech 1971 až 1983. Představen byl v roce 1971 jako náhrada za model Fiat 850.
Zpočátku byl k dispozici pouze jako dvoudveřový sedan, o rok později však přišla na trh tříveřová verze hatchback – první svého druhu v nabídce Fiatu v této třídě. Model 127 využíval osvědčený motor s rozvodem OHV o objemu 903 cm³, který poháněl i řadu předchozích generací vozů Fiat. Tento agregát byl spojen s moderním uspořádáním s příčným motorem a pohonem předních kol, které Fiat poprvé představil u modelu 128. Zadní náprava byla vybavena unikátním příčným listovým pérem. Auto patřilo k prvním moderním superminim a získalo chválu za využití prostoru – 80 procent podlahové plochy bylo vyhrazeno pro cestující a zavazadla – a také za jízdní vlastnosti. Fiat 127 se stal okamžitým hitem, v roce 1972 získal titul Evropské auto roku a několik let patřil mezi nejprodávanější vozy v Evropě.
Druhá série modelu 127 přišla v roce 1977. Přinesla přepracovaný předek i zadek, upravený přístrojový štít, větší zadní okno a novou motorovou variantu o objemu 1049 cm³. Tento motor s hliníkovou hlavou a rozvodem OHC byl exkluzivní pro řadu 127. Současně se v některých zemích začala prodávat i pětidveřová verze. Poslední úprava přišla v roce 1982 s modelem Mark 3, který opět osvěžil design přední i zadní části a představil nový motor o objemu 1301 cm³. Interiér byl přepracován a získal modernější vzhled.
Kromě osobních verzí existovala také „high-cube“ dodávka nazvaná Fiorino, založená na karoserii druhé série. Ta se vyráběla až do roku 1984, kdy ji nahradil nový model Fiorino založený na Fiatu Uno.
Stejně jako většina italských vozů 70. let trpěl i Fiat 127 výraznou korozí karoserie, což bylo způsobeno použitím recyklované oceli a nedostatečnou ochranou proti korozi. V teplých a suchých středomořských oblastech byla kvalita zpracování přijatelná a mnoho vozů se dochovalo dodnes, ale v severní Evropě, kde vlhké počasí a solené silnice působily na křehkou karoserii ničivě, měla 127 vážné problémy. Tyto potíže spolu s podobnými problémy dalších italských vozů 70. let výrazně poškodily pověst italských výrobců v této oblasti, kterou se podařilo plně obnovit až na počátku 90. let.
Výroba modelu 127 skončila v roce 1983 po uvedení jeho nástupce, Fiatu Uno.
Stejně jako u dalších modelů Fiatu té doby vznikla i španělská verze tohoto vozu pod značkou SEAT 127. Po vypršení licence od Fiatu SEAT některé části vozu přepracoval a vytvořil model SEAT Fura Dos. Některé designové prvky tohoto modelu byly použity také u první generace SEAT Ibiza. SEAT vyrobil více než 1,5 milionu vozů 127 v letech 1972 až 1984.
Podvozek modelu 127 byl rovněž použit u některých vozů s podporou Fiatu, například u jugoslávského Yugo 45 (Zastava Koral) od společnosti Zastava a brazilského Fiatu 147.
