BMW 325i (1987)

BMW 325i

Automobilová platforma E30 byla základem pro BMW řady 3 v letech 1982 až 1991, což byl vstupní model do segmentu luxusních kompaktních vozů střední třídy. Nahradila BMW E21 v roce 1982 a v roce 1992 ji vystřídala BMW E36. BMW však pokračovalo ve výrobě kabrioletu E30 až do roku 1993. M3 kabriolet se v Severní Americe nikdy oficiálně neprodával, byl určen pouze pro evropský trh.

Právě na této platformě BMW představilo svou slavnou motorsportovní divizi v podobě modelu BMW M3 řady 3. Rozšířená verze předního zavěšení E30 a pohonná soustava z modelu E30 325i byly použity také v roadsteru BMW Z1.

Řada 3 E30 se vyráběla ve čtyřech karosářských verzích: čtyřdveřový sedan, dvoudveřový sedan (v podstatě dvoudveřová varianta sedanu), pětidveřové kombi (prodávané jako „touring“) a dvoudveřový kabriolet. K dispozici byl také kabriolet od firmy Baur. Model 325ix se vyráběl v letech 1988 až 1992 a měl pohon všech kol. Byl dostupný jako dvoudveřový (coach) nebo čtyřdveřový (sedan). BMW M3 využívalo rozšířenou a výrazně přepracovanou a upravenou verzi dvoudveřové karoserie, přičemž s ostatními modely E30 sdílelo jen minimum dílů.

Hlavním rozpoznávacím znakem modelů BMW E30 vyrobených v letech 1984–1987 byly prodloužené chromované nárazníky vpředu i vzadu, které se běžně přezdívaly „prkna na potápění“. V roce 1988 byly chromované nárazníky zkráceny úpravou krytů a zkrácením tlumičů. V roce 1989 byly chromované nárazníky definitivně nahrazeny kratšími černými plastovými. Pozdější plastové nárazníky lze bez úprav nasadit na modely z roku 1988, což však neplatí pro vozy starší. Originální chromované nárazníky lze zkrátit vyprázdněním a stlačením tlumičů, což však při nárazu odstraní jejich schopnost pohlcovat nárazovou energii a síla se tak přenáší přímo na podvozek, což zvyšuje riziko vážného poškození i při nízkých rychlostech.

Vozy poháněla řada řadových čtyřválců (BMW M10, BMW M40 a BMW M42) a řadových šestiválců (BMW M20 a BMW M21), jak v benzínových, tak v naftových verzích. Točivý moment motorů se pohyboval od 140 N·m u čtyřválce 1,8 l (1766 cm³) až po 230 N·m u šestiválce 2,7 l (2693 cm³) benzínového motoru. BMW M3 E30 bylo vybaveno čtyřválcem BMW S14, který dával vyšší výkon, ale nižší točivý moment.

Navazujíc na E21 byly u E30 použity motory M10 čtyřválcové a M20 řadové šestiválce. Model 316 měl 1766cm³ M10 s karburátorem a výkonem 66 kW, což umožnilo BMW nabídnout levnější základní model. 318i používal stejný motor M10, ale s vstřikováním Jetronic, což zvýšilo výkon na 77 kW a zlepšilo spotřebu. Nakonec řadu doplňovaly 320i (2,0 l M20 s 92 kW) a 323i (2,3 l M20 s 111 kW).

Později byla představena verze M20 o objemu 2,5 l, která zvýšila výkon vrcholného modelu na 120 kW.

V roce 1988 prošla E30 modernizací, která přinesla dvě zásadní změny v motorové části. Nejprve přešly šestiválce M20 z Bosch Jetronic na Bosch Motronic, což zvýšilo výkon 320i na 95 kW a 325i na 125 kW, přičemž se zlepšila i spotřeba, zejména u 320i. M10 byl nahrazen novým motorem M40 s rozvodem na řemeni a také s Motronic vstřikováním. Nový 318i měl nyní 85 kW a byl znatelně kultivovanější než starší verze s 77 kW. Model 316 byl nahrazen 316i, který používal 1,6litrovou verzi M40 s výkonem 75 kW. I když neměl takový točivý moment jako 66kW 1,8litrový M10, nabízel lepší dynamiku. Na některých trzích, například v Jihoafrické republice, se starý M10 poháněný 316 vyráběl déle a dostal nové nárazníky jako ostatní modely. V Jihoafrické republice si fanoušci museli počkat až do roku 1991, než 316 ustoupil 316i.

Kromě slavného M3 existovaly i další speciální verze E30. Jihoafrická motorsportová divize BMW vytvořila v roce 1986 model 333i, který vznikl osazením šestiválcem 3,3 l M30 z 733i do dvoudveřového E30. Tento 333i měl velký úspěch v závodech sedanů v Jihoafrické republice a dnes je sběratelským kouskem. Tyto vozy, vyráběné za pomoci Alpiny v Rakousku, měly zajímavé kompromisy, například zákazník si musel vybrat mezi klimatizací (nezbytnou v Jihoafrické republice) a posilovačem řízení. Vyrobeny byly pouze v omezeném počtu v roce 1986. Později, když bylo jasné, že M3 v Jihoafrické republice nebude, vznikl model 325iS. Zpočátku šlo jen o dvoudveřový 325i s karosářským paketem a převodovkou s krátkými převody (zlepšující zrychlení na úkor maximální rychlosti a spotřeby), ale později byly provedeny další úpravy, aby vůz zůstal konkurenceschopný v jihoafrických závodech sedanů. Tyto vozy se však vždy prodávaly i veřejnosti. Vyvrcholením byla verze 325iS EvoII z konce roku 1991. Několik karosářských dílů bylo vyrobeno z hliníku, což znemožňovalo mytí v automatických myčkách, a motor M20 narostl na 2,7 l s výkonem 155 kW.