BMW 325i Cabrio
Automobilová platforma E30 byla základem pro BMW řady 3 v letech 1982 až 1991, což byl vstupní model do segmentu luxusních kompaktních vozů střední třídy. Nahradila BMW E21 v roce 1982 a v roce 1992 ji vystřídala BMW E36. BMW však pokračovalo ve výrobě kabrioletu E30 až do roku 1993. Verze M3 cabriolet nikdy nebyla oficiálně nabízena na severoamerickém trhu, byla určena pouze pro evropský trh.
Právě na této platformě BMW představilo svou slavnou motorsportovní divizi pro řadu 3, model BMW M3. Rozšířená verze předního zavěšení E30 a pohonné ústrojí z modelu E30 325i byly použity také v roadsteru BMW Z1.
Řada 3 E30 se vyráběla ve čtyřech karosářských variantách: čtyřdveřový sedan, dvoudveřový coach (vlastně jen dvoudveřová varianta sedanu), pětidveřové kombi označované jako „touring“ a dvoudveřový kabriolet. K dispozici byl také Baur kabriolet. Model 325ix se vyráběl v letech 1988 až 1992 a měl pohon všech kol. Nabízel se jako dvoudveřový (coach) nebo čtyřdveřový (sedan). BMW M3 využívalo rozšířenou a výrazně přepracovanou a přeformovanou verzi dvoudveřové karoserie. M3 sdílí jen málo dílů s ostatními modely E30.
Hlavním rozpoznávacím znakem modelů BMW E30 vyráběných v letech 1984–1987 jsou prodloužené chromované nárazníky vpředu i vzadu, které se běžně přezdívají „skluzy“. V roce 1988 byly chromované nárazníky zkráceny úpravou krytů a výměnou tlumičů. V roce 1989 byly chromované nárazníky definitivně nahrazeny kratšími černými plastovými nárazníky. Pozdější plastové nárazníky lze bez úprav nasadit na model E30 z roku 1988, což však neplatí pro vozy starší než 88. Původní chromované nárazníky lze zkrátit vypuštěním tlumičů a jejich stlačením, což však v případě nárazu odstraní schopnost tlumičů absorbovat náraz a síla se přenáší přímo na podvozek, což zvyšuje riziko vážného poškození i při nízkých rychlostech.
Vozy poháněly řadové čtyřválce (BMW M10, BMW M40 a BMW M42) a řadové šestiválce (BMW M20 a BMW M21), a to jak v benzínové, tak v dieselové verzi. Točivý moment motorů se pohyboval od 140 N·m u čtyřválce 1,8 l (1766 cm³) až po 230 N·m u šestiválce 2,7 l (2693 cm³) benzínového motoru. BMW M3 E30 bylo vybaveno čtyřválcem BMW S14, který dával vyšší výkon, ale nižší točivý moment.
Navazujíc na E21 byl E30 vybaven motory M10 čtyřválců a M20 řadových šestiválců. Model 316 používal 1766cm³ M10 s karburátorem a výkonem pouze 66 kW, což umožnilo BMW nabídnout levnější základní model. Model 318i měl stejný motor M10, ale s vstřikováním Jetronic, které zvýšilo výkon na 77 kW a zlepšilo spotřebu. Nakonec řadu doplňovaly modely 320i (2,0 l M20 s 92 kW) a 323i (2,3 l M20 s 111 kW).
Později byla uvedena verze M20 o objemu 2,5 l, která zvýšila výkon nejvyššího modelu na 120 kW.
V roce 1988 prošel E30 modernizací, která přinesla dvě zásadní změny v motorové nabídce. Motory M20 přešly z Bosch Jetronic na Bosch Motronic, což zvýšilo výkon 320i na 95 kW a 325i na 125 kW, přičemž se zlepšila i spotřeba, zejména u 320i. M10 byl nahrazen novým motorem M40 s rozvodem řízeným ozubeným řemenem, který rovněž používal Motronic vstřikování. Nový 318i měl výkon 85 kW a byl znatelně kultivovanější než starší verze s 77 kW. Model 316 byl nahrazen 316i, který používal 1,6litrovou verzi M40 s výkonem 75 kW. I když neměl takový točivý moment jako starší 66kW 1,8litrový M10, nabízel lepší dynamiku. Na některých trzích, například v Jihoafrické republice, se starý M10 v modelu 316 vyráběl ještě dlouho a dostal nové nárazníky jako ostatní modely. V Jihoafrické republice si fanoušci museli počkat až do roku 1991, než 316 ustoupil 316i.
Kromě slavného M3 existovaly i další speciální verze E30. Jihoafrická motorsportová divize BMW vytvořila v roce 1986 model 333i, kdy do dvoudveřového E30 osadila šestiválec 3,3 l M30 z modelu 733i. Výsledný 333i zaznamenal velký úspěch v závodech cestovních vozů v Jihoafrické republice a dnes je sběratelským kouskem. Tyto vozy vznikly za pomoci Alpiny z Rakouska a měly zajímavé kompromisy, například zákazník si musel vybrat mezi klimatizací (nezbytnou v Jihoafrické republice) a posilovačem řízení. Vyrobeny byly pouze v omezeném počtu v roce 1986. Později, když bylo jasné, že Jihoafrická republika nedostane M3, vznikl model 325iS. Zpočátku šlo jen o dvoudveřový 325i s karosářským paketem a převodovkou s těsnými převody (což zlepšilo zrychlení na úkor maximální rychlosti a spotřeby), ale postupně byly provedeny další úpravy, aby vůz zůstal konkurenceschopný v jihoafrických závodech cestovních vozů. Tyto vozy se však vždy prodávaly i veřejnosti. Vyvrcholením byla verze 325iS EvoII z konce roku 1991. V té době bylo několik karosářských dílů z hliníku, což znemožňovalo mytí v automatických myčkách, a motor M20 narostl na 2,7 l s výkonem 155 kW.
