Saab 99
Dne 2. dubna 1965, na Gudmundův den ve Švédsku, po několika letech plánování, zahájila správní rada Saabu projekt Gudmund. Šlo o vývoj nového a většího vozu, který měl nahradit Saab 96. Tento nový vůz se stal Saab 99, navržený Sixtenem Sasonem a představený ve Stockholmu 22. listopadu 1967.
První prototypy 99 vznikly tak, že se Saab 96 podélně rozřízl a rozšířil o 20 cm – vznikl tak tzv. Paddan (Žába), což byla maskovací fáze pro nový projekt.
Po této fázi, také jako maskování, nesla první karoserie 99 označení „daihatsu“, protože toto jméno bylo složeno z písmen dostupných u jiných modelů Saab [1].
Ačkoliv se švédským inženýrům líbil dvoutaktní motor, rozhodli se pro čtyřtaktní, a to 1,5l (později 1,7 a 1,9 l) motor od Triumphu, stejný Slant-4 motor, jaký používal Triumph Dolomite, ale Saab verze měla speciálně vyvinutý karburátor Zenith-Stromberg CD. Celkem 48 Saabů 99 bylo vybaveno motorem V8 od Triumphu, ale myšlenka použít V8 byla později opuštěna ve prospěch turbomotoru.
Motor, který se nakonec v původním 99 použil, byl čtyřválcový řadový motor nakloněný o 45 stupňů, v podstatě polovina V8. Motor dával 87 hp DIN (64 kW) při 5500 ot./min. Byl vodou chlazený, ale na rozdíl od většiny aut té doby měl elektrický chladičový ventilátor. Během výroby modelu 99 došlo k několika dalším vývojovým úpravám motoru.
Kapota byla otevírací dopředu a její panel přesahoval přes přední blatníky. Čelní sklo bylo zaoblené a pro svou dobu velmi hluboké.
Kvůli americkým předpisům o uzavřených světlometech měly americké verze speciální přední masku se dvěma kulatými světlomety místo jednoho obdélníkového, jak bylo běžné na jiných trzích. Tento „americký předek“ se pak stal oblíbeným doplňkem mezi evropskými úpravci vozů.
První modely 99 si ponechaly volnoběžnou převodovku ze Saabu 96, ale s příchodem motoru 1,9 l byla volnoběžka odstraněna, pravděpodobně kvůli vyššímu výkonu, který by zařízení muselo přenášet.
Auto bylo široké a nízké a podvozek mu poskytoval velmi dobré jízdní vlastnosti na svou dobu. Součinitel odporu vzduchu (Cw) byl 0,37, zatímco u jiných aut té doby se pohyboval mezi 0,4 a 0,5. Podvozek byl navržen i s ohledem na sekundární bezpečnost.
Model 99 byl posledním rallyovým vozem Saabu, nejprve v provedení EMS a později jako Turbo. Saab 99 Turbo byl prvním „rodinným autem“ vybaveným turbem; ostatní tehdejší turbo vozy byly velmi specializované a obtížně ovladatelné.
Časopis Wheels v červencovém testu 99 Turbo v roce 1978 napsal: „Porovnejte časy na nejvyšší rychlostní stupeň a uvidíte, že Turbo je téměř stejně rychlé mezi 60 km/h a 160 km/h ve čtvrtém stupni jako jakýkoli pětimístný vůz na světě.“ A Modern Motor v srpnu 1978 uvedl: „Je třeba vůz řídit, aby člověk uvěřil, že takový zdánlivě nekonečný nápor silného zrychlení je možný z 2,0l motoru ve voze, který rozhodně není lehký.“ [2]
Byla také vyrobena policejní verze 99. Kapota 99 (a také 900) působila problémy policejnímu týmu pro polepy. Protože kapota obepínala blatníky, musela být barva rozšířena i na kapotu, ne jen na blatníky, jak je běžné u jiných vozů.
Model 99 byl poprvé představen 22. listopadu 1967. První sériové vozy sjely z výrobní linky na podzim 1968.
V roce 1970 dostal interiér facelift a stal se luxusnějším, s novou palubní deskou. Výfukový systém byl nyní z hliníku. V březnu byla představena verze 99E Automatic s motorem 1,7 l a elektronickým vstřikováním paliva, který dával 95 hp (70 kW). Byla také uvedena čtyřdveřová verze.
V roce 1971 dostal 99 větší a silnější motor, 1,8 l s výkonem 86 hp DIN (63 kW) u karburátorové verze a 95 hp (70 kW) u verze s vstřikováním. Motor 1,7 l byl nyní dostupný pouze s karburátorem. Saab také zavedl stěrače světlometů. Palubní deska byla přepracována spolu s novými přístroji.
V roce 1972 motor 1,7 l přestal být dostupný. Výkon motoru se zvýšil na 88 hp (65 kW) u karburátorových verzí a 97 hp (71 kW) u vstřikovaných. K dispozici byl také motor 2,0 l. Hlavní novinkou byly nové plastové nárazníky, které vydržely nárazy až do 8 km/h (5 mph) a přitom si udržely tvar. Podvozek byl zpevněn a dostal silnější tlumiče. Bylo zavedeno elektricky vyhřívané sedadlo řidiče.
V lednu byla představena verze 99 EMS (Electronic-Manual-Special). Šlo o sportovnější model, dostupný pouze ve dvoudveřovém provedení. Měl tužší podvozek a byl nabízen ve stříbrné metalíze. Motor měl objem 1985 cm³, výkon 110 hp DIN (81 kW) a maximální rychlost 170 km/h.
V USA byla k dispozici speciální verze 99 SSE, aby uspokojila poptávku, než se tam objevil EMS. SSE měla černý vinylový střešní potah a automatickou převodovku (od Borg-Warner).
V roce 1973 byl uveden levnější model 99L. Šlo o dvoudveřový vůz s motorem 1,9 l a výkonem 88 hp (65 kW). Všechny ostatní modely měly motor 2,0 l. Verze LE měla elektronické vstřikování paliva s výkonem 110 hp (81 kW) a byla určena hlavně na export.
V roce 1974 byl představen třídveřový hatchback combi coupé (v USA označovaný jako waggonback). Byl o 10 cm (3,9 in) delší než sedan.
V roce 1975 byly zlepšeny brzdy a ruční brzda nyní působila přímo na brzdové kotouče místo na samostatné bubny. 99 byla nyní dostupná ve dvou verzích: s karburátorem s výkonem 100 hp DIN (74 kW) a s elektronickým vstřikováním Bosch CI systémem s výkonem 118 hp DIN (87 kW). V únoru byla představena verze s dvojitými karburátory Zenith-Stromberg 150CDS(E), dostupná pouze pro combi coupé.
V roce 1976 nedošlo k zásadním změnám, ale byla zavedena samočinně seřizující spojka. Motory byly upraveny pro přísnější emisní normy a několik modelů dostalo elektricky vyhřívané zadní okno. K dispozici byl luxusní čtyřdveřový sedan 99 GLE s posilovačem řízení, automatickou převodovkou, motorem s elektronickým vstřikováním, luxusním čalouněním sedadel a loketní opěrkou vzadu.
V roce 1977 byly zvětšeny světlomety a zadní světla sedanu.
V roce 1978 byla představena turbová verze vozu, 99 Turbo. Byla dostupná pouze jako combi coupé až do následujícího roku.
V roce 1979 se 99 Turbo objevila i ve čtyřdveřové verzi a také jako dvoudveřové kupé v metalické zelené barvě.
V roce 1980 byl 99 nabízen v mnoha různých verzích. Dostala také nová bezpečnější sedadla ze Saabu 900. Později v roce měly všechny modely stejnou převodovku jako čtyřstupňové turbo verze. To byl také poslední rok, kdy se 99 prodával v USA.
V roce 1981 byla 99 dostupná pouze ve dvou motorizacích: 99GL s výkonem 100 hp DIN (74 kW) a 99GLi s výkonem 118 hp DIN (87 kW), obě s čtyřstupňovou manuální převodovkou. Verze GLi byla o něco luxusnější a měla elektricky ovládaná boční zrcátka.
V roce 1982 přišel motor H, vyráběný firmou Scania ve Södertälje, který umožnil provoz všech vozů na benzín s oktanovým číslem 93. Dvoudveřové i čtyřdveřové 99GL měly pětistupňovou manuální převodovku a nízkoprofilové pneumatiky. Všechny modely kromě Turbo a EMS měly jeden karburátor, manuální převodovku a masku chladiče z EMS a Turbo.
V roce 1983 došlo k řadě menších technických a kosmetických úprav.
V roce 1984 proběhly drobné změny. Rok 1984 byl posledním rokem výroby modelu 99. Ten byl nahrazen modely Saab 90 a Saab 900.
Tento článek je licencován pod licencí GNU Free Documentation License a využívá materiály z Wikipedie.
