Renault Grand Espace IV 3.0 dCi (2002)

Renault Grand Espace IV 3.0 dCi

Renault Espace je velké MPV, které původně navrhla britská pobočka Chrysleru ve městě Coventry ve spolupráci s francouzskou firmou Matra. Výroba probíhala ve Francii u Matry a vůz byl uváděn na trh pod značkou Renault. Původně měl být prodáván jako Talbot koncem sedmdesátých let, ale nakonec byl uveden na trh až v roce 1984. V současné době je ve čtvrté generaci, která pojme sedm cestujících; verze Renault Grand Espace má delší rozvor, pojme sedm osob a zároveň jejich zavazadla. Spolu s Dodge Caravan byl Espace jedním z prvních minivanů vůbec.

Design Espacu vznikl původně v 70. letech britským designérem Fergussem Pollockem, který pracoval pro Chrysler UK (dříve Rootes Group), britskou pobočku Chrysleru, v jejich designovém centru v Coventry. Později se do projektu zapojila také Matra, která byla spojena se Simcou, tehdejší francouzskou pobočkou Chrysleru.

Espace měl být původně prodáván jako Talbot a měl nahradit kombi Matra Rancho. První prototypy používaly díly ze Simcy, proto měly masku chladiče připomínající Simca 1307 (Chrysler Alpine).

V roce 1978, ještě před zahájením výroby Espacu, byly Chrysler UK a Simca prodány francouzské společnosti PSA Peugeot Citroën (PSA) a design Espacu přešel pod Matru.

PSA však rozhodla, že Espace je příliš drahý a riskantní projekt na výrobu, a Matra proto svůj návrh nabídla Renaultu (PSA se do segmentu minivanů pustila až o 11 let později modelem Citroën Evasion/Peugeot 806).

Matra koncept přetvořila v Renault Espace. Design měl karoserii z laminátu upevněnou na žárově pozinkovaném ocelovém podvozku, přičemž byla použita stejná výrobní linka a technologie jako u Talbot Matra Murena. Zavedení Espacu si vyžádalo ukončení výroby Murena v relativně malé továrně, aby se uvolnilo místo.

Renault Espace byl uveden na trh v roce 1984 (mimochodem, minivan, který Chrysler vyvíjel v USA, byl uveden o rok dříve, tedy v roce 1983).

Na základě úspěchu prošel Espace v roce 1988 modernizací, kdy většina dílů původně z Talbotu a Simcy byla nahrazena ekvivalentními díly Renaultu (podvozek a mechanické části zůstaly většinou beze změny). Nejviditelnější změnou exteriéru oproti prvním modelům byly světlomety: původní světlomety s oranžovým blinkrem a šikmým sklonem dopředu byly nahrazeny světlomety se sklonem dozadu a průhledným krytem blinkru.

V roce 1991 přišla výrazně přepracovaná verze Espacu, která přijala rodinný design Renaultu a nahradila původní styl inspirovaný Talbotem. Šlo v podstatě o novou karoserii na původním podvozku s novou palubní deskou a dalšími vylepšeními interiéru. Podvozek zůstal prakticky nezměněný.

Třetí generace Espacu přišla v roce 1997 a nejvíce zaujala radikálním futuristickým interiérem s digitálním rychloměrem umístěným uprostřed palubní desky.

Čtvrtá generace Espacu byla představena v roce 2003 a byla prvním modelem Espace navrženým a vyrobeným kompletně Renaultem. Předchozí modely vyráběla Matra ve své továrně v Romarantinu. Nový vůz byl také prvním Espace s celokovovou karoserií.

Design reflektoval nový směr Renaultu, symbolizovaný radikálními modely Vel Satis a Avantime, což znamenalo výrazný odklon od předchozí generace a posun modelové řady do vyšší třídy.

V roce 2002 si Renault stanovil cíl prodat do roku 2009 celkem 450 000 kusů čtvrté generace Espacu, což by představovalo 20 % evropského trhu MPV/minivanů. Tento prodejní cíl naznačoval, že pátá generace Espacu bude uvedena právě v roce 2009.

Výměnou za vzdání se designu a výroby Espacu dostala Matra možnost navrhnout a vyrábět luxusní model Renault Avantime. Kvůli zpožděním v získání schválení bezpečnosti bezstředové konstrukce Avantime však Renault upřednostnil model Vel Satis, zatímco Avantime se po uvedení na trh prodával velmi špatně, což nakonec vedlo k ukončení automobilové výroby u Matry.

Stejně jako u většiny moderních Renaultů prošel i Espace menší modernizací, která prodloužila životnost čtvrté generace před příchodem zcela nového modelu. Modernizace zahrnovala mírné přepracování masky chladiče a oblasti znaku vpředu, kdy diamant Renaultu nyní sedí v hlubší a výraznější prohlubni. Barevně sladěný „předsazený“ díl mezi dvěma otvory chladiče je užší a lícuje s hranou kapoty nad ním. Přepracovány byly také světlomety, které nyní lépe kopírují linie masky chladiče.

Tento text je licencován pod GNU Free Documentation License a využívá materiály z Wikipedie.