Mercedes-Benz C-Class
Druhá generace modelu C-Class byla představena v roce 2000 a přinesla ještě sportovnější vzhled než předchozí generace, s výraznějším předkem a kratším zadkem. Sedan debutoval s řadou čtyřválcových a V6 benzinových motorů a čtyřválcových a pětiválcových dieselů. V6 byly upravené verze předchozího modelu s větším objemem, konkrétně 2,6 l a 3,2 l, přičemž ten větší dosahoval výkonu 218 PS (160 kW/215 hp). Diesely nyní měly common rail přímé vstřikování a turbodmychadla s proměnnou geometrií. Šestistupňové manuální převodovky byly standardem téměř v celé nabídce (kromě C 320 a C 270 CDI). Poprvé už označení modelů neodpovídalo přesně objemu motoru, například C 180 (2,0 l), C 240 (2,6 l) a C 200 CDI (2,2 l).
V roce 2001 Mercedes rozšířil nabídku o nové karosářské verze T-Modell (kombi) a Sportcoupé. Sportcoupé byl ve skutečnosti třídveřový hatchback, který měl konkurovat BMW Compact, ale stejně jako jeho rival se mezi mladšími zákazníky, na které byl cílen, příliš neuchytil. Důvodem byly vysoké ceny ve srovnání s levnějšími základními modely, stísněný interiér a horší jízdní vlastnosti ve srovnání se sedanem. V USA byl tento model stažen z nabídky v roce 2005 a u třetí generace C-Class se jeho náhrada neplánuje. Debutovala také nová rodina přeplňovaných čtyřválců označená M271. Všechny měly stejný motor o objemu 1,8 l, lišily se výkonem a zahrnovaly i verzi na zemní plyn. Výkonově nejsilnější C 230K s 193 PS (142 kW/190 hp) byla zpočátku dostupná pouze ve Sportcoupé. Pro modely C 240 a C 320 byly také nabízeny verze s pohonem všech kol 4MATIC.
Po úspěchu modelů AMG v předchozí generaci se Mercedes-Benz v roce 2001 pokusil zvýšit prodeje uvedením dvou různých verzí AMG v nové generaci. C 32 AMG se vrátil k motoru o objemu 3,2 l, aby odpovídal objemu E46 M3, ale pro dosažení výkonu 354 PS (260 kW/349 hp) při 6100 ot./min a točivého momentu 450 Nm (332 ft.lbf) při 4400 ot./min bylo potřeba kompresoru Roots. Stejně jako předchůdci používal pětistupňovou automatickou převodovku. Druhou verzí byl C 30 CDI AMG s pětiválcovým dieselovým motorem o objemu 3,0 l, který dosahoval 231 PS (170 kW/228 hp) při 3800 ot./min a 540 Nm (398 ft.lbf) při 2000 ot./min. Oba byly dostupné ve všech třech karosářských verzích, ale dieselová verze nesplnila prodejní očekávání a byla stažena v roce 2004 spolu s C 32 AMG Sportcoupé.
C-Class prošel modernizací na začátku roku 2004. V tomto roce došlo ke změně interiéru ve všech třech karosářských verzích. Sportcoupé dostalo nové zadní světla a později během roku byly představeny zcela nové V6 motory M272 a OM642. Ty byly dostupné jak v benzinové, tak dieselové verzi, s objemy od 2,5 l do 3,5 l. Tříventilový dvoujiskrový systém byl nahrazen běžnějším čtyřventilovým uspořádáním s proměnným časováním ventilů. C 350 nyní dosahoval 272 PS (200 kW/268 hp), zatímco C 320 CDI měl výkon 224 PS (165 kW/221 hp). Navíc tyto motory mohly být volitelně vybaveny novou sedmistupňovou poloautomatickou převodovkou 7G-TRONIC, výkon čtyřválcového dieselu mírně vzrostl a do nabídky Sportcoupé přibyl úspornější atmosférický motor 1,8 l (C 160).
C 32 AMG byl také nahrazen novým modelem C 55 AMG s atmosférickým osmiválcem o objemu 5,5 l. Šlo o vývoj motoru V8 z předchozí E-Class, jehož výkon vzrostl na 367 PS (270 kW/362 hp) při 5750 ot./min a točivý moment na 510 Nm (376 ft.lbf) při 4000 ot./min. Na rozdíl od méně výkonných V6 a V8 v ostatních modelech Mercedes-Benz stále používal pětistupňovou automatickou převodovku Speedshift. Maximální rychlost byla stále omezena na 250 km/h (155 mph), ale zrychlení na 100 km/h (62 mph) se zlepšilo na udávaných 5,2 sekundy.
C-Class je bezpochyby jedním z nejoblíbenějších vozů ve své třídě na mnoha evropských trzích. Druhá generace byla dlouho po svém uvedení druhým nejprodávanějším novým autem na německém trhu hned po Volkswagen Golf a v roce 2002 zaznamenala úspěch v oblasti bezpečnosti, když v testu EuroNCAP získala maximálních pět hvězd. V USA patří vozy C-Class k nejdostupnějším modelům v nabídce Mercedes-Benz.
