Mercedes-Benz C-Class
Kompaktní, bezpečná a žádaná – Mercedes-Benz třídy C série 202 byl ohromujícím úspěchem: od roku 1993 do roku 2001 sjelo z výrobních linek téměř 1,9 milionu vozů sedan a kombi. V souhrnu svých vlastností první třída C upevnila úspěch svého výrazného předchůdce, Mercedes-Benz 190 (W 201), široce známého jako „Baby Benz". Nové dieselové a benzinové motory s čtyřventilovou technologií měly více výkonu při snížené spotřebě a optimalizovaných výfukových charakteristikách. Obzvláště sportovní verzí byl C 36 AMG s 206 kW (280 k), první kooperační projekt s AMG. Mercedes-Benz rovněž sérií 202 postupně zavedl novou nomenklaturu: v souladu s třídou S, která byla takto označována od roku 1972, se nyní k obecnému označení třídy vozidla používalo písmeno – odtud název „třída C". Označení modelu sledovalo novou logiku. Příslušné písmeno bylo nyní umístěno před kombinací čísel odkazující na zdvihový objem. V létě 1993 Mercedes-Benz převedl tento princip na ostatní osobní vozy značky.
Třída C zaujala svým nadčasovým designem a větším prostorem v interiéru
Design série 202 byl nadčasový a elegantní: „Design první třídy C měl oslovit širokou veřejnost elegantní, estetickou a nadčasovou formou," říká prof. Peter Pfeiffer, šéf designu v letech 1999 až 2008, vysvětlujíc tehdejší zadání. „Přirozeně zapadal do designového jazyka značky. Jeho úspěch ukázal, že tato konsolidace, plánovaná od počátku, byla správnou cestou. Série 202 se stala obrovským úspěchem."
Ve srovnání se svým předchůdcem nabízela třída C výrazně více prostoru v interiéru: „Reagovali jsme na skutečnost, že středoevropská populace rok od roku rostla," říká prof. Hermann Gaus, tehdejší vedoucí vývoje celého vozidla. Více prostoru v interiéru se sotva většími vnějšími rozměry bylo dosaženo na jedné straně uspořádáním komponent, jako jsou motor, nápravy a převodovka. U třídy C přineslo značné výhody i přemístění palivové nádrže. U 190 byla ještě instalována za zadní lavicí. V novém kompaktním sedanu byla poprvé použita plastová palivová nádrž. Byla lehká, volně tvarovatelná a umístěná pod zadní lavicí před zadní nápravou. Proto bylo u třídy C možné posunout zadní lavici mírně dozadu pro zvětšení prostoru. Oproti W 201 se rovněž zvýšila kapacita kufru. S prodloužením délky o zhruba 40 milimetrů oproti svému předchůdci byla nová modelová řada stále kompaktním sedanem.
Kromě vylepšené bezpečnosti při čelních a zadních srážkách dali inženýři vysokou prioritu ochraně při bočním nárazu. Balíček opatření byl rozsáhlý. Zahrnoval jednodílnou boční stěnu. Ta nabízela velmi vysokou úroveň pevnosti. Navíc trubkovitá struktura vyztužovala dveře. Trojvrstvý B-sloupek měl širokou, robustní základnu v přechodu k bočnímu prahu. Mohutné příčníky pod předními sedadly přenášely síly do středového tunelu a nenarazené strany vozidla. Přepážky v bočních prazích bránily jejich prohýbání a hroucení. Sedadla byla rovněž navržena pro tuhost, aby přenášela síly bez zhroucení. Navíc vývojáři měli během návrhu série 202 na paměti šetrnost ke zdrojům. Cílem bylo zajistit, aby 85 procent vozidla na konci životnosti mohlo být recyklováno.
Nové motory pro vyšší výkon a nižší emise
Při svém uvedení na trh byla třída C k dispozici ve čtyřech benzinových a třech dieselových modelech. C 180 měl výkon 90 kW (122 k). C 200 vyvíjel 100 kW (136 k). C 220 dodával 110 kW (150 k). C 280 generoval 142 kW (193 k) ze svého řadového šestiválcového motoru. Mezi vznětovými modely byl vstupním modelem C 200 Diesel s 55 kW (75 k), následovaný C 220 Diesel se 70 kW (95 k) a C 250 Diesel s 83 kW (113 k).
Nové benzinové motory měly více točivého momentu a vyšší jmenovitý výkon než u W 201 a kvalita výfukových plynů byla výrazně zlepšena. Inženýři toho dosáhli inovacemi, jako je čtyřventilová technologie, seřizování vačkového hřídele u větších motorů, dále vyvinutý management motoru a snížené tření ve ventilovém rozvodu. Mercedes-Benz byl vůbec prvním výrobcem na světě, který zavedl čtyřventilovou technologii pro dieselové motory. Ve spojení s dalšími technickými vylepšeními, jako jsou nové elektronické vstřikovací systémy, vyústil dosažený pokrok rovněž ve vyšší jmenovitý výkon a vyšší točivý moment. Recirkulace výfukových plynů ve standardu a dieselový katalyzátor výrazně snížily emise pevných částic.
Moderní konstrukce náprav přispěly k výraznému zlepšení jízdního komfortu a bezpečnosti jízdy ve srovnání s předchozím modelem. Dvě ramena přední nápravy – odtud označení náprava s dvojitými lichoběžníky – optimalizovala vedení kol. Nezávislé víceprvkové zadní zavěšení známé z „Baby Benz" bylo upraveno a osazeno elastickým uložením převodovky zadní nápravy. Nové nastavení pružin a tlumičů, jakož i delší rozvor a širší rozchod, rovněž přispěly ke komfortu a bezpečnosti ovládání.
Správná volba pro každého. Čtyři výbavové linie
Standardní výbava zahrnovala airbag řidiče, integrální ochranu při bočním nárazu, protiblokovací brzdový systém ABS, posilovač řízení, pětistupňovou převodovku a centrální zamykání. Kromě takzvané klasické verze – později označované jako Classic – nabízel Mercedes-Benz třídu C ve výbavových liniích nazvaných Esprit, Elegance a Sport. Značka je popisovala jako „mladistvě drzou" (Esprit), „formálně elegantní" (Elegance) a „dynamicky technickou" (Sport). Esprit se vyznačoval o 25 milimetrů sníženým podvozkem a barevným, svěžím interiérem. Elegance vynikala vnějšími ochrannými lištami v barvách odpovídajících laku a chromovými vložkami v ochranných lištách a klikách dveří. Dřevěné obložení utvářelo atmosféru v interiéru. Sport měl rovněž o 25 milimetrů snížený podvozek a tužší nastavení zavěšení. Výbava zahrnovala širší pneumatiky a lehká litá kola v designu s pěti otvory. „Podařilo se nám oslovit těmito liniemi ještě širší veřejnost," vysvětluje prof. Peter Pfeiffer. „S Esprit a Sport jsme dokázali přesvědčit kupující, kterým připadal design W 202 příliš strohý." Linie Classic a Elegance připadaly každá na jednu třetinu dodaných vozidel. Esprit a Sport tvořily zbývající třetinu.
Brzy ve fázi návrhu sedanu, která začala v roce 1986, se představenstvo tehdejší Daimler-Benz AG rozhodlo vyvinout i model kombi s interním označením S 202. Ten byl uveden na trh v roce 1996 a byl prvním kombi v kompaktní třídě. Tento prostorový zázrak zářil řadou praktických výhod – mezi nimi svým designem. „Vozy musí fascinovat," říká prof. Peter Pfeiffer. „Vozy založené na čistém rozumu na trhu selhávají."
Špičkovým výkonem v sérii 202 byl zpočátku C 36 AMG představený na podzim 1993. Šlo o první vozidlo společně vyvinuté Mercedes-Benz a AMG. Bylo založeno na C 280 ve výbavové linii „Sport". AMG zvětšilo vrtání a zdvih 2,8litrového motoru V6 pro zdvihový objem 3,6 litru. Speciální písty, upravený klikový hřídel a vyšší kompresní poměr vyústily ve výkon 206 kW (280 k). Oproti variantě Sport bylo zavěšení sníženo o dalších deset milimetrů. Upravená přední a zadní zástěrka, boční prahy a větší kola vizuálně odlišovaly variantu AMG.
Do vývojových prací byli zapojeni stylisté v Sindelfingenu. „C 36 AMG přirozeně zapadá do celkového designového jazyka série," říká prof. Peter Pfeiffer. Měl se stát velkým úspěchem: mezi podzimem 1993 a červnem 1997 bylo vyrobeno pozoruhodných 5 221 kusů C 36 AMG. V září 1997 debutoval ve třídě C osmiválcový motor. C 43 AMG vyvíjel 225 kW (306 k). U C 55 AMG uvedeného na trh v roce 1998 se hodnota zvýšila na 255 kW (347 k).
Třída C vyhrává DTM na první pokus
V DTM, velmi populární závodní sérii po celé Evropě, navázala třída C od roku 1994 na velký úspěch závodního cestovního vozu založeného na 190 E 2.5-16. V roce 1994 vyhrál Klaus Ludwig titul s AMG Mercedes C-Class DTM, jehož motor V6 produkoval 294 kW (400 k). S přepracovanou verzí a 324 kW (440 k) zajistil Bernd Schneider mistrovské tituly v DTM a Mezinárodním šampionátu cestovních vozů ITC v roce 1995. Vítězný vůz je vystaven v Legend Room 7: „Závody a rekordy" v muzeu Mercedes-Benz.
Nové motory V6 a CDI s aktualizací modelu
Během období výroby od roku 1993 do roku 2000 (sedan) a od roku 1996 do roku 2001 (kombi) byla do výroby začleněna řada technických a vizuálních vylepšení. V roce 1995 se například C 230 Kompressor opět vyznačoval dmychadlem Roots. To vyústilo ve výrazně vyšší točivý moment v širokém rozsahu otáček a pohotovější dodávku výkonu. „Kvůli absenci turbo lagu jsme se tehdy rozhodli ve prospěch kompresoru a proti turbodmychadlu," vysvětluje vývojář vozidla prof. Hermann Gaus. Od aktualizace modelu z roku 1997 byly C 240 a C 280 nabízeny s novými motory V6. Elektronický stabilizační program ESP® byl zpočátku k dispozici jen pro tyto modely, ale ostatní následovaly. V rámci aktualizace zahrnovala standardní výbava boční airbagy v předních dveřích, vysoce výkonné napínače pásů s omezovači síly pásu v předních sedadlech a Brake Assist.
Mercedes-Benz rovněž představil přeplňovaný dieselový motor. C 250 Turbodiesel byl prvním turbodieselovým osobním vozem s čtyřventilovou technologií a mezichlazením. Vyvíjel výkon 110 kW (150 k). V roce 1997 si do třídy C našel cestu princip common-rail. Čtyřválcový diesel v C 220 CDI vyvíjel 92 kW (125 k). Tento motor se nejen pyšnil nejvyšším točivým momentem ve své třídě zdvihového objemu, ale rovněž stanovil měřítka ve spotřebě paliva a emisích škodlivin. V roce 1998 se k němu přidal C 200 CDI se 75 kW (102 k).
Od roku 1993 do roku 2000 bylo vyrobeno 1 626 383 modelů sedan série 202. Od roku 1996 do roku 2001 se k tomuto číslu přidalo 243 871 modelů kombi.
