Lancia Beta
Lancia Beta byl vůz vyráběný značkou Lancia. Šlo o první Lancii vyrobenou po převzetí firmy Fiatem v roce 1969. Společnost zvolila název Beta pro nový model, který měl být uveden na trh v roce 1972. Výběr jména symbolizoval nový začátek a zároveň odkazoval na skutečnost, že zakladatel značky Vincenzo Lancia (1881–1937) používal pro své rané vozy písmena řecké abecedy (Alpha, Beta, Gamma, Delta atd.). Název Beta byl navíc už dříve použit pro Lancii z roku 1908 a také pro autobus z roku 1953! Lancia původně používala první písmeno řecké abecedy, Alpha, ale pro nový model z roku 1972 nebylo zvoleno kvůli možné záměně s konkurenční značkou Alfa Romeo z Milána.
Beta byla nabízena v několika karosářských verzích: 1. Nejoblíbenější byla čtyřdveřová limuzína, která měla klínovitý tvar připomínající hatchback, ale ve skutečnosti měla klasický zavazadlový prostor. Na konci výroby limuzíny prošla výraznou úpravou za pomoci Pininfariny a dostala označení Beta Trevi. 2. Druhou verzí byl dvoudveřový coupé. 3. Následovala dvoudveřová kabrioletová verze nazvaná Spider (v Americe známá jako Zagato). Spider měl střechu typu Targa, ochranný rám proti převrácení a skládací zadní plátěnou střechu. Spider navrhla Pininfarina, ale skutečně ho vyráběl Zagato. 4. Poté přišel třídveřový shooting brake s označením HPE. Zkratka HPE znamenala High Performance Estate, později High Performance Executive. 5. Poslední variantou byl dvoudveřový Lancia Monte Carlo navržený a vyrobený Pininfarinou. Šlo o sportovní vůz s motorem uprostřed a pohonem zadních kol, určený pro dvě osoby.
Všechny verze měly motory DOHC, pětistupňové převodovky, řízení s ozubeným hřebenem, nezávislé zavěšení všech kol a kotoučové brzdy na všech kolech. Modely s pohonem předních kol nabízely motory o objemu od 1,3 do 2,0 litru.
Různé modely během let prošly řadou úprav a vylepšení. Na některých vozech s levostranným řízením bylo k dispozici posilovač řízení vyráběný německou firmou ZF, který se používal i u modelu Gamma. V roce 1978 se objevilo elektronické zapalování. Automatická převodovka byla dostupná od roku 1979; Beta byla první Lancií, která nabízela tuto možnost přímo z výroby. V roce 1981 se posilovač řízení začal nabízet i u některých vozů s pravostranným řízením. Na konci výroby byly modely Trevi, Coupé a HPE dostupné s kompresorem typu Rootes, tyto verze nesly označení Volumex.
Pro některé nemohla Beta být pravou Lancií kvůli použití motoru založeného na Fiatu. Je však třeba připomenout, že motor DOHC od Fiatu (původně navržený Aureliem Lampredim, který dříve stavěl motory pro Ferrari, než ho Fiat zaměstnal) patřil v té době mezi nejpokročilejší čtyřválce na světě. Dnes je považován za klasický motor sám o sobě.
Beta byla při uvedení na trh dobře přijata motoristickou veřejností i novináři. Různé modely si vysloužily pochvalu za živý výkon, dobré jízdní vlastnosti a stabilitu na silnici. Byly obecně považovány za „řidičský vůz“ s výrazným charakterem. Beta měla konkurenceschopnou cenu a stala se do té doby nejprodávanějším modelem značky Lancia.
Bohužel kombinace nekvalitní oceli, nedostatečné protikorozní ochrany a špatných lakovacích technik ve výrobě vedla k pověsti Bet y jako vozu náchylného k rezivění, zejména u prvních sérií. Pozdější modely měly lepší ochranu proti povětrnostním vlivům, ale tyto problémy poškodily prodejní úspěch značky na většině exportních trhů.
