Chevrolet Corvette Z06
Výraznou změnou oproti předchůdci C4 byla u C5 hydroformovaná rámová konstrukce, která nabídla pevnější a lépe strukturovaný podvozek, což bylo zvlášť znát u verze kabriolet. Převodovka byla přesunuta dozadu, kde vytvořila integrovaný zadní transaxle spojený s novým motorem LS1 pomocí točivkové trubky – toto uspořádání motoru a převodovky umožnilo ideální rozložení hmotnosti 50:50 (předek-zadek) pro lepší jízdní vlastnosti. Motor LS1 měl zpočátku výkon 345 hp (257 kW), který byl v roce 2001 zvýšen na 350 hp (261 kW). Automatická převodovka 4L60-E byla převzata z předchozích modelů, manuál nahradil šestistupňový Borg-Warner T-56, který umožňoval maximální rychlost 175 mph (282 km/h). Nová platforma a konstrukce výrazně omezily vrzání a klepání ve srovnání s C4.
V prvním roce výroby (1997) byl nabízen pouze fastback coupé, kabriolet – první s kufrem od roku 1962 – přišel až v roce 1998. Právě v roce 1998 se C5 kabriolet stal vozem pořadatelem závodu Indianapolis 500, byla prodávána také replika tohoto pace caru a Corvette byla zvolena „Motor Trend Car of The Year“. C5 pak opět sloužily jako pace cars v letech 2002 a 2004, ale repliky těchto vozů už nebyly nabízeny. V roce 1999 přibyl třetí typ karoserie – hardtop, nazývaný také „fixed-roof coupé“ (FRC). Tento model měl pevnou střechu bez odnímatelného panelu jako fastback, tvar střechy a zavazadlový prostor podobný kabrioletu a charakteristické zadní okno ve stylu notchback.
Kromě kosmetických změn (nové styly kol, barvy laku, edice pace car a pamětní verze v letech 1998, 2003 a 2004), zvýšení výkonu a nových volitelných prvků se během výroby C5 zásadně neměnilo mnoho. Mezi oblíbené „high-tech“ doplňky patřil head-up display (HUD) a systém Active Handling (poprvé jako volitelná výbava v roce 1998, od roku 2001 standard na všech modelech). C5 byla také první Corvette s elektronickou škrticí klapkou (drive-by-wire) a variabilním posilovačem řízení, který upravuje úroveň asistence podle rychlosti vozu (více při nízkých rychlostech, méně ve vyšších). Zajímavostí je, že C5 byla první generací Corvette s paralelním uspořádáním stěračů, které nahradilo dosavadní protiběžné uspořádání používané od roku 1953.
Na rozdíl od pověsti sportovních vozů s vysokou spotřebou dosahuje C5 poměrně dobrých hodnot EPA – 18/25 mpg (město/dálnice) s automatem a 19/28 s manuálem, díky čemuž se vyhýbá dani „gas guzzler“, která postihuje většinu vozů v této třídě. Za to může několik faktorů: relativně nízká hmotnost pod 3 300 lb (1 500 kg) – Chevrolet dokonce kvůli úspoře váhy vynechal rezervní kolo a spoléhá na run-flat pneumatiky; nízký aerodynamický odpor; a tendence vozu rychle přeřazovat do vyšších rychlostních stupňů. Manuální převodovka s počítačem pro asistenci řazení dokonce za určitých podmínek přeskočí z 1. přímo do 4. rychlosti, což lze deaktivovat pomocí dodatečného zařízení.
Základní model C5 byl vybaven standardním odpružením (RPO FE1), s možností volby sportovního odpružení FE3 inspirovaného autocrossem (součást balíčku Z51 Performance & Handling a standard na FRC 1999–2000) nebo F45 Selective Ride Control, které umožňovalo řidiči měnit charakteristiku odpružení za jízdy (sportovní nebo touring). Na konci výroby (od roku 2003) nahradilo F45 odpružení F55 Magnetic Selective Ride Control. Závodní odpružení FE4, používané u Z06, je ještě tužší než u základního modelu a je exkluzivní pro tento model bez dalších možností. Podvozek C5 tvoří nezávislé dvojité lichoběžníkové ramena s příčnými sklolaminátovými listovými pružinami a volitelnými magnetoreologickými tlumiči.
C5 dokáže držet krok nebo dokonce překonat zrychlení některých světových sportovních vozů, jako jsou Aston Martin DB7 Vantage nebo Ferrari 355. Kombinace dostupných výkonových údajů pro základní coupé a kabriolet ukazuje zrychlení z 0 na 60 mph za přibližně 4,5 sekundy a čtvrt míle za cca 13,3 sekundy při 108 mph (u vozů s šestistupňovým manuálem).
Ačkoliv byla C5 zpočátku kritizována za použití levnějších materiálů a starší technologie (například kompozity v karosářských dílech a podlahách, OHV motor, listové pružiny), tyto komponenty jsou ve skutečnosti velmi pevné a spolehlivé při nízké hmotnosti. Modulární karosářské panely využívají lehký kompozit SMC (sheet molded composite), což je typ sklolaminátu spojeného s plasty. SMC je velmi tuhý a odolný proti promáčknutí. Podlahy jsou tvořeny sendvičem z SMC s balsa dřevem uprostřed, které bylo vybráno pro extrémní tuhost, nízkou hmotnost a výborné zvukové izolace. Hliníkový motor LS1 s OHV je mnohem lehčí než litinový LT1 a umožňuje nižší kapotu než motory s rozvodem OHC stejného objemu. Kompozitní listové pružiny jsou lehčí a níže uložené než běžné vinuté pružiny, což přispívá k výborným jízdním vlastnostem a charakteristické světlé výšce C5.
Nástupce ZR-1 debutoval v roce 2001 jako Z06, vzdávající hold výkonné verzi Z06 z 60. let u C2 Corvette. Místo těžkého motoru s dvojitým rozvodem OHC z ZR-1 použil Z06 vyladěný vysokovýkonný motor LS1 (označený LS6) s výkonem 385 hp (287 kW). Ačkoliv měl nižší výkon než poslední ZR-1, byl Z06 výrazně lehčí a překonával ZR-1 ve všech ohledech kromě maximální rychlosti. Navíc byl výrazně levnější. Hmotnost Z06 činila 3 118 lb.
Chevrolet pro Z06 připravil několik úprav, aby využil zvýšený výkon. Vycházel z nejtužší karoserie hardtop/FRC a přidal vylepšené odpružení FE4, větší kola a pneumatiky, upravené převodové poměry a funkční chlazení brzd. Z06 je o 38 lb lehčí než standardní C5 hardtop díky úsporám jako titanový výfuk, tenčí skla, lehčí kola, pneumatiky bez EMT, snížená zvuková izolace, pevná zadní anténa a lehčí baterie. Od roku 2002 se výkon motoru LS6 zvýšil na 405 hp (302 kW) díky většímu přívodu vzduchu, tužším ventilovým pružinám, lehčím ventilům plněným sodíkem a agresivnějšímu vačkovému hřídeli.
Pamětní edice Z16 z roku 2004 měla karbonovou kapotu, která ušetřila dalších 10 lb. Dalšími unikátními prvky Z16 (pamětní edice Z06) byly leštěná hliníková kola, speciální barva laku s pruhy a pamětní označení na voze i středových krytech kol. Z16 také dostala přepracované tlumení pro lepší ovladatelnost. Tato edice tvořila většinu Z06 v roce 2004, celkem 2 025 kusů, z toho 325 bylo exportováno.
Výrobní výkonové údaje pro verzi Z06 s 405 hp (302 kW) uvádějí zrychlení z 0 na 60 mph za 3,9 sekundy a čtvrt míle za 12,4 sekundy.
V roce 1998 byla nově představená verze kabriolet vybrána jako vůz pořadatel Indianapolis 500 a veřejnosti byla nabízena replika pace caru (RPO Z4Z). Kromě absence speciální výbavy pro skutečný pace car (světelný maják, závodní pásy apod.) se replika od závodního vozu téměř nelišila. Balíček Pace Car Replica zahrnoval speciální barvu „Radar Blue“, unikátní interiér v černé a žluté, žlutě lakovaná kola a speciální nálepky. Součástí byly také volitelné prvky: systém Active Handling (RPO JL4), elektronicky laděné rádio AM/FM s CD a reproduktory Bose, elektronická dvouzónová klimatizace a kožená sportovní sedadla s nastavením. Ačkoliv je tato edice považována za nejvýraznější vzhledový paket Corvette, má si dodnes silnou a věrnou základnu fanoušků a sběratelů.
Při příležitosti 50. výročí výroby Corvette byla v roce 2003 nabízena edice 50th Anniversary Edition (RPO Z25). Byla dostupná jako kabriolet i coupé (nikoli však u Z06) a nabízela speciální odstín červené „Anniversary Red Metallic“ a dvoubarevný interiér z kůže shale; kabriolety měly navíc střechu v barvě shale. Novinkou pro rok 2003 bylo standardní odpružení F55 Magnetic Selective Ride Control na vozech Anniversary Edition s výbavou 1SC. Balíček doplňovaly speciální hliníková kola „Warm Nickel Metallic“, vyšívané čalounění a pamětní odznaky. Součástí byly také všechny komfortní prvky dostupné u vyšších verzí Corvette.
Lehce upravená verze 50th Anniversary Edition byla vybrána jako vůz pořadatel Indianapolis 500 v květnu 2002 a následně se stala středobodem oslav 50. výročí Corvette, které pořádal Chevrolet. Akce probíhaly v Nashville, Bowling Green a St. Louis a tisíce majitelů Corvette přijely z celé země, aby se zúčastnily oslav půlstoletí výroby.
Jde o verzi Corvette coupé navrženou Giorgettem a Fabriziem Giugiarovými z Italdesignu, která připomíná 50 let Chevrolet Corvette. Vybavena byla motorem V8 o objemu 6,0 litru, půlkulatými okny ve dveřích a křídly otevíranými dozadu zavěšenými na zadním sloupku.
Vůz byl představen na autosalonu v Ženevě v roce 2003.
Pamětní edice 24 Hours of Le Mans
Během modelového roku 2004 byla nabízena pamětní edice 24 Hours of Le Mans (RPO Z15 a Z16) jako volitelný paket pro všechny tři verze C5 (fastback coupé, kabriolet, Z06) na oslavu vítězství C5-R s pořadím 1-2 ve své třídě na Le Mans. Paket obsahoval speciální barvu laku „Le Mans Blue Metallic“, dvoubarevný interiér z kůže shale (pouze coupé a kabriolety) a široké stříbrno-červené pruhy volitelně aplikované přes střed vozu (pouze Z06). Kabriolety pamětní edice měly střechu v barvě shale a verze Z06 (označovaná jako „Z16“ podle RPO) dostala karbonovou kapotu pro další úsporu hmotnosti. Paket doplňovaly speciální pamětní odznaky, výšivky na opěrkách hlavy a výrazně leštěná kola (poprvé u Z06) s unikátními středovými kryty.
V roce 2004 bylo vyrobeno 2 025 kusů pamětní edice Z16 Z06. VIN čísla byla postupně přidělována v továrně v Bowling Green, KY, od prvního 100013 až po poslední 132518.
Na rozdíl od předchozích generací Corvette, které nabízely vzácné verze založené především na motorizacích (například L88), u modelu C5 nebyla reálná šance, že by se podobné rarity objevily. Základní C5 mělo k dispozici pouze jeden motor – LS1; a obdobně u Z06 to byl pouze LS6. Kromě omezených edic, jako byl například Indy Pace Car z roku 1998, se však vyrábělo několik barevných odstínů karoserie, které se objevily v relativně malém počtu. V některých případech byla vzácnost barvy omezena na konkrétní karosářské verze.
Pokud vynecháme záměrně unikátní oceněný vůz z modelového roku 2000 v barvě Platinum Purple Metallic, lze za nejvzácnější z barev C5 určených pro sériovou výrobu považovat Aztec Gold Metallic (RPO 58U) z roku 1998, kterých bylo vyrobeno celkem 15 kusů (12 kupé a 3 kabriolety). Technicky vzato bylo v modelovém roce 1998 vyrobeno o jeden kus méně v barvě Navy Blue (RPO 28U; tyto vozy vznikly jako testovací série před plánovaným zavedením barvy v roce 1999), ale Aztec Gold Metallic už nikdy znovu nenabídli (ačkoli v roce 2003 vznikl jeden speciální kus, čímž se celkový počet vozů v této barvě zvýšil na 16), zatímco Navy Blue byla nabízena až do konce modelového roku 2001 a během těchto let se vyráběla v dostatečném množství, aby byla na C5 poměrně běžná.
Další nejvzácnější barvou C5 je Fairway Green [Metallic] (RPO 87U), dostupná pouze v modelových letech 1997 a 1998, celkem bylo vyrobeno 344 kusů; tato barva těsně předčila Majestic Amethyst Metallic (RPO 95U) z roku 1998, kterých bylo vyrobeno 361 kusů. Pokud se však podíváme na karosářské verze, Majestic Amethyst Metallic je vzácnější u kupé (215 vs. 284 kusů), zatímco Fairway Green [Metallic] je vzácnější u kabrioletů (60 vs. 146 kusů) – a samozřejmě kabriolet v jakékoli z těchto barev je vzácnější než kupé ve stejné barvě.
Celkově je nejvzácnější barvou FRC Nassau Blue Metallic/Bright Blue (RPO 23U); byla dostupná pouze na této karosářské verzi v modelových letech 1999 a 2000, kdy bylo vyrobeno celkem 391 kusů. Nejvzácnější barvou Z06 je pak Speedway White (RPO 40U) z roku 2001, kdy bylo vyrobeno pouze 352 kusů; bílá byla sice dostupná na FRC v předchozích letech (celkem 626 kusů v letech 1999 a 2000), ale rok 2001 byl jediným modelem, kdy byla bílá nabízena na C5 Z06.
Tento článek je licencován pod GNU Free Documentation License. Používá materiály z Wikipedie.
