Rolls-Royce Silver Dawn Drophead
Ačkoliv Rolls-Royce mezi lety 1939 a 1945 přerušil výrobu automobilů, aby se mohl soustředit na výrobu leteckých motorů, práce na novém modelu pokračovaly v pozadí.
V průběhu 30. let nabízelo Rolls-Royce tři modely, z nichž každý obsahoval řadu dílů unikátních pouze pro něj, které nebylo možné mezi modely sdílet. To výrazně zvyšovalo výrobní náklady na jeden vůz, což se v poválečné době úsporných opatření rychle stalo neudržitelným.
Rolls-Royce tak čelil výzvě, jak snížit výrobní náklady, aniž by utrpěla kvalita nebo výkon. Řešením byly nové modely, které mohly sdílet společné díly, nový motor nabízený ve verzích s řadovým čtyřválcem, šestiválcem nebo osmiválcem a jediný podvozek, který bylo možné konfigurovat v různých rozměrech. Ten lze považovat za předchůdce vlastního hliníkového prostorového rámu, známého jako Architecture of Luxury, na kterém dnes stojí každý automobil vyrobený v továrně Rolls-Royce v Goodwoodu.
Tyto myšlenky se spojily ve vývojovém programu, který vedl k tzv. „Rationalised Range“. V roce 1946 Rolls-Royce představil první model této řady: Silver Wraith. Ten přímo nahradil Phantom III z roku 1936. Stejně jako jeho předchůdce i všechny předválečné modely byl Silver Wraith dodáván jako podvozek určený k osazení karoserií od specializovaných karosářů.
Rolls-Royce si uvědomoval, že pro komerční úspěch v náročnějších poválečných časech potřebuje model, který bude levnější a bude možné jej vyrábět ve větším množství než tradiční karosářské vozy. Poprvé ve své historii se proto rozhodl vyrábět kompletní automobil s karoserií sestavenou přímo ve vlastní dílně. Stejně jako Silver Wraith nahradil Phantom III, měl tento nový model převzít roli menších automobilů s nižším výkonem, které značka vyráběla v předchozích desetiletích.
Druhým modelem z „Rationalised Range“ byl Silver Dawn, uvedený na trh v roce 1949, zpočátku pouze jako exportní vůz především pro severoamerický a australský trh; pro britské zákazníky byl dostupný od roku 1952. Z celkových 761 vyrobených Silver Dawnů mělo většinu karoserie „Standard Steel“ čtyřdveřových sedanů vyrobených přímo v továrně. Nicméně s ohledem na požadavky zákazníků nabízelo Rolls-Royce také Silver Dawn jako podvozek, přičemž bylo vyrobeno přibližně 64 karosářských exemplářů v produkci trvající až do roku 1955.
Dalším důkazem přístupu Rationalised Range bylo, že již v roce 1952 mohli zákazníci objednat jak menší kompletní Silver Dawn, tak větší Silver Wraith na podvozku s automatickým řazením. Silver Dawn byl přitom jedním z posledních modelů Rolls-Royce, který byl nabízen s manuální převodovkou. Až o více než půl století později přišla satelitně asistovaná osmistupňová automatická převodovka ZF, která dnes pohání všechny V12 Rolls-Royce.
Ke konci své životnosti prošel zadní díl Silver Dawnu úpravami, které provedl tehdy nově přijatý John Blatchley, jenž získal zkušenosti u renomovaného londýnského karosáře Gurney Nutting, než nastoupil do Rolls-Royce. Jeho cit pro detail nejenže umožnil zvětšit zavazadlový prostor, ale také výrazně vylepšil vzhled vozu; není proto překvapením, že se později stal hlavním designérem značky. V roce 2015 se jméno Silver Dawn znovu objevilo u modelu Dawn, který se stal nejprodávanějším dropheadem v historii Rolls-Royce, a to až do ukončení výroby v roce 2023.
„Nejmladší“ Silver Dawn je dnes téměř 70 let starý. Přesto i dnes nabízí řidiči strhující zážitek a pasažérům pohodlnou jízdu na dlouhých trasách v moderním provozu. Byl a je v pravém slova smyslu zcela Rolls-Royce.
