Renault Clio
Renault Clio je malý automobil vyráběný francouzskou automobilkou Renault. Původně byl uveden na trh v roce 1990 a aktuálně je ve své třetí generaci. Clio zaznamenalo značný kritický i komerční úspěch, od svého uvedení patří mezi nejprodávanější vozy v Evropě a je mu přisuzováno, že výrazně pomohlo obnovit pověst a postavení Renaultu po složité druhé polovině 80. let.
Clio se v Japonsku prodávalo pod názvem Renault Lutecia. Pro některé trhy, kde jsou tradičně preferovány sedany před hatchbacky, byl vyvinut čtyřdveřový sedan prodávaný pod názvy Renault Clio Symbol, Renault Clio Sedan a Renault Thalia. V některých trzích Latinské Ameriky je Clio prodáváno také pod značkou Nissan jako Nissan Platina.
Clio bylo poprvé představeno na pařížském autosalonu na podzim 1990 a brzy poté zahájilo prodej ve Francii, zatímco v ostatních částech Evropy se prodej rozběhl až v březnu 1991. Clio v podstatě nahradilo Renault 5 (který se však vyráběl až do roku 1996 jako levnější alternativa). Nabídka motorů při uvedení zahrnovala zážehové čtyřválce 1,2 l a 1,4 l E-type „Energy“ (poprvé použitý v R19) a vznětové motory 1,7 l a 1,9 l (oba založené na jednotce F-type). Všechny zážehové motory dostaly v roce 1992 místo karburátorů vstřikování paliva, aby vyhověly novým emisním normám.
Po roce prodeje došlo k drobné úpravě výbavy. Jedinými změnami byly nová „hladká“ verze emblému Renaultu (původní „rýhovaný“ znak se postupně vyřazoval) a nový design předních sedadel. Tato změna však nepředstavovala novou „fázi“. V březnu 1994 byla uvedena druhá fáze (Phase 2) s drobnými úpravami exteriéru i interiéru. Nejvýraznější byla změna přední masky – místo dvou kovových žeber se objevila jedna barevně sladěná lamela. Nárazníkové lišty byly o něco větší a zaoblenější a na nich byl umístěn štítek s označením výbavy. Odznaky na liště zadních dveří byly přesunuty přímo na víko zavazadlového prostoru, které dostalo vzhled karbonového vlákna. Zadní svítilny měly nově mírně zaoblený „bublinový“ tvar, což vozu dodalo modernější vzhled. Přitom byly svítilny fyzicky zaměnitelné s těmi z první fáze.
V roce 1996, s příchodem třetí fáze (Phase 3) faceliftu Clia, byl motor 1,2 l Energy nahrazen 1149cm³ D7F MPi (Multi Point Injection) „DiET“ motorem, poprvé použitým v Renaultu Twingo; po určitou dobu byly k dispozici i verze se starším 1239cm³ „Cléon“ motorem z původního Twinga. U motoru 1,4 l E-Type byl u modelů Phase 3 mírně upraven design hlavy válců s cílem zlepšit spotřebu paliva, což vedlo k mírnému poklesu výkonu oproti předchozím verzím.
Phase 3 Clia prošla o něco výraznějšími změnami než fáze 2. Měla jiná, více zaoblená světla, včetně integrovaných směrovek. Kapota byla více zaoblená kolem hran světel. Zadní víko mělo třetí brzdové světlo a nové logo „Clio“ v typografii odpovídající současným Renaultům. Byly provedeny i některé mechanické vylepšení.
V roce 1991 byl do nabídky motorů Clia zařazen 1,8 l 16ventilový motor s výkonem 137 hp (také poprvé použitý v R19), který dokázal vůz rozpohybovat až na 125 mph. Tento model se označoval jednoduše jako „Clio 16v“. Kromě lepšího výkonu měl širší plastové přední nárazníky, posunutý větrací otvor na kapotě, širší zadní nárazníky, vylepšený podvozek a brzdy a barevně sladěná zpětná zrcátka a nárazníky.
Renault také uvedl „teplejší“ verzi Clia, která byla vzhledově velmi podobná modelu Clio RT, ale s motorem 1,8 l 8ventil o výkonu 110 hp, bočními prahy a kotoučovými brzdami na všech kolech. Tento model nesl označení „RSi“.
Clio bylo v roce 1991 zvoleno Evropským autem roku a okamžitě se stalo jedním z nejprodávanějších vozů v Evropě, přičemž jako první Renault se trvale drželo mezi deseti nejprodávanějšími vozy ve Velké Británii. Prodeji v UK pomohla slavná televizní reklamní kampaň od Publicis natočená ve Francii, v níž vystupovaly dvě hlavní postavy – Nicole (v podání Estelle Skornik, která ironicky nebyla Francouzka a v té době ani neměla řidičský průkaz) a Papa.
Zcela nová druhá generace Clia byla uvedena na jaře 1998 s výrazně zaoblenějším a mohutnějším designem než předchůdce. Součástí radikální koncepce nového Clia bylo použití mnoha neobvyklých materiálů pro snížení hmotnosti a nákladů na opravy. Například přední blatníky byly z plastu a kapota v některých verzích z hliníku. Původní nabídka motorů byla podobná jako dříve – zážehové 1,2 l, 1,4 l a 1,6 l a vznětový 1,9 l. Na začátku roku 1999 byla představena sportovní verze 16V s novým 1,6 l 16ventilovým motorem a postupně byly všechny starší zážehové motory nahrazeny výkonnějšími a úspornějšími 16ventilovými verzemi.
V roce 1999 Renault uvedl Clio RS (Renault Sport) s výkonem 172 hp, označované jako Clio Renault Sport 172, s 2,0 l 16ventilovým motorem a maximální rychlostí 220 km/h (137 mph). Tento vůz se vyznačoval překvapivě dobrým ovládáním a výkonem. Vrcholem nabídky byl však exotický Clio V6 Renault Sport s motorem uprostřed a pohonem zadních kol, který pod kapotou za předními sedadly skrýval 166 kW (230 hp) 3,0 l V6 motor převzatý z Renaultu Laguna, s maximální rychlostí 235 km/h (146 mph).
Facelift na jaře 2001 přinesl přepracovaný exteriér, zlepšení kvality interiéru a přidání 1,5 l vznětového motoru s přímým vstřikováním. Clio 172 bylo rovněž faceliftováno a do nabídky byla zařazena lehčí a více zaměřená verze 172 Cup. Později dostalo 172 další vylepšení na 182 hp a vznikly verze Renaultsport Clio 182, Clio 182 Cup a vrcholná verze Clio 182 Trophy. Trophy je považováno za jeden z nejlepších hot hatchů všech dob. Pro Velkou Británii bylo vyrobeno pouze 500 kusů (a několik pro Švýcarsko). Hlavním rozdílem mezi Trophy a běžnými 182 a 182 Cup je závodně laděný podvozek, který zajišťuje vynikající jízdní vlastnosti. Renault také vyráběl Clio V6, které vypadá jako na steroidech oproti 182 – má 255 hp 24ventilový 3,0 l motor, zrychlení z 0 na 62,5 mph za 5,8 s a maximální rychlost 153 mph. Renault se rozhodl prodávat Clio II až do roku 2008; Clio II se prodávalo paralelně s Clio III, ale za nižší cenu a pod názvem Clio Campus. V roce 2006 prošel tento model faceliftem s přepracovanou přední a zadní částí. SPZ byla přesunuta ze zavazadlového prostoru na nárazník.
V roce 2001 Renault uvedl sedanovou verzi Clia II, pojmenovanou Clio Symbol (Turecko, Rumunsko a Bulharsko), Thalia (ostatní východní Evropa) nebo Clio Sedan (Jižní Amerika). Původně byl vůz určen pro rozvojové země, ale díky poptávce se později prodával i v zemích, kde jsou sedany tradičně preferovány před hatchbacky, zejména ve Španělsku a některých zemích východní Evropy. Ve východní Evropě je Thalia levnější než Clio, ale stále asi o 30 % dražší než Dacia Logan, kterou Renault na tomto trhu nabízí jako levný model. V několika trzích, kde Renault nebyl přítomen, byl sedan nabízen jako Nissan Platina (vyrobený a prodávaný v Mexiku v továrně Renault-Nissan a prodávaný v celé Střední Americe), s výjimkou Chile a Dominikánské republiky, kde byly přítomny obě značky.
Zcela nová třetí generace Clia byla představena v roce 2005. Používá platformu vyvinutou společně s Nissanem (v němž má Renault podíl), sdílenou s Renaultem Modus a současným Nissanem Micra. Je výrazně větší, o 130 kg těžší a dražší než Clio II, což je důsledek rozhodnutí posunout Clio do vyšší třídy. Výroba staršího Clia II bude pokračovat jako levnější varianta až do uvedení nového Renaultu Twingo (očekávaného v roce 2007). Nové Clio získalo pětihvězdičkové hodnocení EuroNCAP, čímž se připojilo k ostatním modelům Renaultu s maximálním bezpečnostním hodnocením – s výjimkou Kangoo. Prodej třídveřové verze začal po celé Evropě v říjnu 2005, pětidveřová verze následovala začátkem roku 2006.
V červnu 2006 začal ve Francii prodej třetí generace Clio Renault Sport za cenu 23 000 eur. Clio Renault Sport je vybaveno novým atmosférickým 16ventilovým dvoulitrovým motorem založeným na předchozí verzi z druhé generace Clio Renault Sport a šestistupňovou převodovkou. Motor dosahuje výkonu 145 kW (197 hp) při 7250 ot./min. Maximální rychlost je 215 km/h a zrychlení z 0 na 100 km/h trvá 6,9 sekundy.
Renault představil na Mezinárodním zemědělském veletrhu v Paříži 2006 model Hi-Flex Clio s 1,6 l 16ventilovým motorem. Tento vůz, určený pro brazilský trh, využívá technologii flex-fuel vyvinutou Renaultem, která umožňuje motoru spalovat palivo s libovolným poměrem benzinu a ethanolu (od 0 % do 100 % kterékoli složky).
Tento článek je licencován pod GNU Free Documentation License a využívá materiály z Wikipedie.
