MINI je nejen název dceřiné společnosti BMW, ale také automobil vyráběný touto společností od roku 2001. Tento vůz je prezentován jako „retro“ přepracování původního Mini, které vyráběla British Motor Corporation a její nástupci v letech 1959 až 2000. Aby se odlišil od svého předchůdce (tzv. klasického Mini), nese nový model název MINI psaný velkými písmeny. Často se mu říká „BMW MINI“, „Nové MINI“ nebo jednoduše „MINI“. Výroba probíhá v Cowley u Oxfordu ve Velké Británii, v areálu, který historicky patřil továrně Morris.
MINI je dostupné ve sedmi verzích: MINI One D, MINI One, MINI One Convertible, MINI Cooper, MINI Cooper S, MINI Cooper Convertible a MINI Cooper S Convertible. V Portugalsku je MINI One poháněno 1,4l motorem Tritec, zatímco všechny ostatní benzinové verze používají 1,6l motor. Od roku 2004 je v celé nabídce k dispozici také verze s měkkou skládací střechou.
Mezi jednotlivými modely najdeme řadu stylistických a označovacích rozdílů. Nejvýraznější je například nasávací otvor na kapotě u verze Cooper S, který zajišťuje přívod vzduchu k vrchně umístěnému mezichladiči. Cooper S má také dvojici výfuků vycházejících uprostřed zadního nárazníku. Verze Cooper (bez S) má více chromovaných prvků než MINI One a pouze jeden výfuk. MINI One/D nemá viditelné výfukové koncovky vůbec.
Na některých trzích, například v Austrálii a USA, se prodávají pouze verze MINI Cooper a Cooper S, protože motor MINI One byl považován za nedostatečně výkonný pro provoz klimatizace, která je v těchto oblastech nezbytná. Přitom jediným rozdílem mezi motory v modelech „One“ a „Cooper“ je softwarové nastavení řídicí jednotky motoru – u MINI One je laděno na co nejlepší spotřebu paliva, zatímco u Cooperu jde o kompromis mezi výkonem a ekonomikou. Téměř polovina všech MINI prodaných v Austrálii a asi sedmdesát procent těch v USA jsou nejvýkonnější verze Cooper S.
Názvy Cooper a Cooper S navazují na sportovnější verze klasického Mini, které nesly jméno podle Johna Coopera a Cooper Car Company. Toto dědictví je dále zdůrazněno řadou ladicích doplňků John Cooper Works (JCW), které jsou pro MINI dostupné.
Motory MINI One, Cooper a Cooper S pocházejí z brazilské výroby Tritec, zatímco MINI One/D má dieselový motor vyráběný Toyotou. V srpnu 2006 BMW oznámilo, že motory budou nově vyráběny ve Velké Británii, čímž se výroba vozu opět stane v podstatě britskou – kromě finální montáže v Cowley se totiž lisy karoserií vyrábějí v nedalekém Swindonu.
Ačkoliv moderní MINI nepoužívá žádné technické řešení původního Mini, zachovává jeho ducha. Stejně jako originál má příčně uložený čtyřválec pohánějící přední kola. Všechna čtyři kola jsou umístěna co nejvíce ke krajům karoserie, která má dvoudílný („two-box“) nebo hatchbackový design. Styl vozu, podobně jako u Volkswagen New Beetle, je retro a záměrně připomíná původní Mini – kontrastní barvy střechy, volitelné pruhy na kapotě, volitelné rally světlomety a černé lemování kolem blatníků a prahů, které napodobuje široké rozšíření blatníků klasických Mini.
MINI One a MINI Cooper jsou k dispozici s plynule proměnnou převodovkou nebo s klasickou pětistupňovou manuální převodovkou Getrag. Cooper S má šestistupňovou manuální převodovku Getrag nebo (od modelového roku 2005) plně automatickou převodovku s pádly pod volantem.
Mezi technické novinky patří elektrický posilovač řízení, který neodebírá výkon motoru, stejně dlouhé poloosy eliminující vektorování točivého momentu a sofistikované víceprvkové zavěšení zadních kol. MINI má elektronickou škrticí klapku („drive by wire“), elektronické rozdělení brzdné síly a elektronickou stabilizaci pro lepší ovladatelnost za nepříznivých podmínek.
Přidání kompresoru u verze Cooper S si vyžádalo přesunutí baterie do zadní části vozu, čímž zmizelo místo pro rezervní kolo. Tento model proto standardně používá pneumatiky run flat.
Na autosalonu v Ženevě 2004 představilo MINI kabriolet, který byl uveden na trh v modelovém roce 2005 a je dostupný ve verzích One, Cooper a Cooper S.
Stahovací střecha je plně automatická – což je u tak malého vozu neobvyklé – a může být otevřena částečně jako střešní okno i během jízdy. Kabriolet nemá zadní výklopné víko jako pevná verze, místo něj má sklápěcí „tailgate“ připomínající klasické Mini s výraznými vnějšími panty. Navíc přidává dvě malé elektricky ovládaná okénka pro zadní pasažéry, která se automaticky zasouvají při sklápění střechy. Střecha je z těžké látky s mnoha izolačními vrstvami, zadní okno je skleněné s vyhříváním a odmrazováním, ale bez ostřikovače a stěrače.
Jako žert (a jistě i součást virální marketingové kampaně) byli majitelé MINI kabrioletu požádáni, aby podepsali „smlouvu“, že budou jezdit se střechou otevřenou alespoň 90 % času. MINI také zřídilo telefonní linku (v USA: 1-888-DO NOT CLOSE), kam lze nahlásit majitele kabrioletů, kteří jezdí nevhodně se střechou zavřenou. Automatický systém nabízí například rady, jak provinilce potrestat „wedgieng“ (vytáhnutím spodního prádla).
Poslední verzí s motorem Tritec je „MINI Cooper S Works GP“, lehký závodně připravený model John Cooper Works. Vyroben byl v omezené sérii 2000 kusů v roce 2006, z toho asi 400 pro americký trh. Má závodní přední sedadla bez zadních sedadel, sníženou zvukovou izolaci, volitelnou klimatizaci a další úpravy snižující hmotnost přibližně o 15 %. Navíc má vylepšené brzdy a podvozek a výkon 218 koní díky úpravě motoru John Cooper Works. Místo zadních sedadel je zesílení karoserie a úložné prostory pod podlahou. Má řadu unikátních designových prvků, jako jsou červená zpětná zrcátka, odlišný spoiler a speciální označení. Každý vůz je individuálně očíslován nálepkou na střeše.
Ačkoliv byl vůz kritizován za horší využití prostoru ve srovnání s původním Mini (přestože je výrazně větší), jeho věrnost ostrému jízdnímu projevu originálu a jedinečný design zajistily MINI úspěch na evropském trhu a od roku 2002 i v USA.
BMW během celé doby výroby zaznamenalo značný počet objednávek a továrna v Cowley se nyní rozšiřuje, aby dosáhla kapacity kolem 240 000 vozů ročně – a to téměř bez klasické reklamy.
MINI se objevilo v mnoha filmech, nejznámější je remake filmu The Italian Job z roku 2003. (Viz také seznam filmů, ve kterých se objevují vozy Mini.)
Stejně jako klasické Mini má nové MINI rozsáhlou klubovou a nadšeneckou základnu a silnou podporu na trhu s výkonovými úpravami a stylistickými doplňky. Tato komunita udržuje značku velmi ceněnou a potvrzuje, že rozhodnutí BMW oživit MINI bylo úspěšnou obchodní strategií. MINI Cooper/Cooper S získalo v roce 2003 titul North American Car of the Year.
Tento článek je licencován pod GNU Free Documentation License a využívá materiály z Wikipedie.
