Land Rover Freelander Callaway (2002)

Land Rover Freelander Callaway

Průzkum trhu provedený Rover Group koncem 80. let naznačil, že by Land Rover mohl vstoupit do segmentu kompaktních SUV. Na počátku 90. let měl Rover Group omezený rozpočet na vývoj produktů a hledal partnera pro vývoj projektu, který nesl kódové označení CB40 (podle budovy Canley Building 40, kde byl koncept původně vyvíjen). Tehdejší partner Roveru, Honda, odmítla a rozhodla se vyvinout vlastní model CR-V, který byl uveden na trh v roce 1997.

Rover se rozhodl pokračovat samostatně s projektem CB40, využívajícím stávající díly a komponenty, podobně jako u roadsteru MGF. Když v roce 1994 převzal Rover Group BMW, projekt CB40 získal potřebný kapitál k dalšímu postupu. V prosinci 2007 magazín Autocar uvedl, že rané návrhy a skici Freelanderu nesly označení Hyundai, což naznačovalo, že se navrhovalo partnerství mezi oběma výrobci. Design Freelanderu vytvořil Gerry McGovern, který se v roce 2007 stal šéfem designu Land Roveru.

Land Rover původně plánoval výrobu Freelanderu zadat finské firmě Valmet, avšak BMW po převzetí Rover Group tuto dohodu zrušilo a místo toho financovalo výrobní zařízení v Solihullu, kde nakonec využilo starou montážní halu Rover SD1, která byla odstavená od začátku 80. let, kdy byla výroba Roverů přesunuta do Cowley.

Freelander byl uveden na trh v říjnu 1997. Stal se nejprodávanějším modelem s pohonem všech kol v Evropě až do roku 2002. Poslední Freelandery v Severní Americe byly prodávány jako modely roku 2005.

Nabídka zahrnovala různé verze založené na pětidveřovém kombi a třídveřovém softbacku (polokabrioletu), hardbacku a užitkových verzích připomínajících dodávku. V roce 2004 Land Rover představil vylepšenou a modernizovanou verzi první generace; změny zahrnovaly nový interiér a zásadní úpravy exteriéru, včetně nové přední masky a zadní části.

Třídveřový model byl dostupný ve výbavách E, S, SE, Sport a Sport Premium, zatímco pětidveřový model byl k dispozici ve výbavách E, S, SE, HSE, Sport a Sport Premium.

V raných modelech dominovaly manuální převodovky, ale automatické převodovky typu Tiptronic (Jatco JF506E) získávaly na popularitě a byly standardem u verze s motorem V6. Automatická Tiptronic převodovka byla také nabízena jako volitelná výbava u modelu Td4.

První generace Freelanderu se zúčastnila Camel Trophy v roce 1998 a také Land Rover G4 Challenge. Vůz představoval kompromis, protože neměl redukční převod ani uzávěrku diferenciálu, jaké jsou běžné u větších modelů Land Roveru. To znamenalo, že v porovnání s ostatními Land Rovery nebyly jeho terénní schopnosti tak dobré. Ve srovnání s obdobnými modely jiných výrobců té doby, jako Honda CR-V nebo Toyota RAV4, však byla první generace Freelanderu výrazně schopnější v terénu.

Měl více než šestnáct patentovaných prvků, včetně IRD (Intermediate Reduction Drive), který fungoval jako přední diferenciál a pevný převod; VCU (viscous-coupling), který reagoval na rozdílné otáčky hnacích hřídelí a umožňoval rozdílné rozdělení točivého momentu; a systému Hill Descent Control, který byl následně zaveden i do ostatních modelů Land Rover a dokonce i do první generace BMW X5 (BMW bylo v době uvedení tohoto modelu mateřskou společností Rover Group).

Tato první generace také používala systém kontroly trakce a speciální verzi ABS vyrobenou firmou Wabco, upravenou pro lepší ovladatelnost v terénu. Nedostatek motorů MG Rover K18 a KV6 po ukončení výroby MG Rover vedl Land Rover k ukončení produkce modelu k 31. srpnu 2005 v USA a Kanadě.

Tento článek je licencován pod GNU Free Documentation License a využívá materiály z Wikipedie.