Ford Mondeo ST220
Uvedený na trh v říjnu 2000, Mondeo Mk III bylo podstatně větší než jeho předchůdce, ale stále vychází z podlahové plošiny a pojezdové soustavy Mk I. Ačkoli Ford u Mondea Mk III opustil svůj designový směr New Edge, stále si vypůjčil některé stylistické prvky z Focusu Mk I, čímž mu dodal celkový dojem, který mnoho kritiků pociťovalo jako zdrženlivější a zralejší než Focus, byť mnohem méně osobitý. Dvě z největších slabin starého vozu, skromný prostor pro nohy vzadu a nekonkurenceschopná naftová verze, byly řešeny delším rozvorem a novým naftovým motorem „Duratorq".
V návaznosti na standard stanovující interiér Volkswagenu Passat Mk IV z roku 1996 věnoval Ford interiéru Mk III velkou pozornost a byl prvním masovým výrobcem, který zareagoval na nový standard nastolený Volkswagenem. Ford upustil od zaobleného interiéru v americkém stylu Mk I a vyvinul střízlivější „germánský" design, který nejen působil propracovaněji, ale, což je důležitější, byl díky použití dražších materiálů vyšší kvality a byl mnohem hezčí než cokoli, co měl jakýkoli německý výrobce v nabídce.
Stejně jako u jeho předchůdce byla pasivní bezpečnost hlavním prodejním argumentem Mondea 2000. S ještě pevnější karoserií Ford představil svůj takzvaný „Intelligent Protection System" (IPS), který využíval „inteligentní" pole senzorů založené na neuronové síti k rozhodnutí o nejlepší kombinaci bezpečnostních prvků (tradiční čelní airbagy spolujezdce, boční airbagy a hlavové airbagy), které mají být pro danou kolizní situaci aktivovány. K posílení aktivní bezpečnosti byly všechny modely vybaveny protiblokovacími brzdami a elektronickým rozdělením brzdné síly, s elektronickým stabilizačním programem (ESP) dostupným jako volitelná výbava.
U Mk III byl motor 1,6 l Zetec vypuštěn, zatímco motory 1,8 a 2,0 l byly výrazně přepracovány a přejmenovány na Duratec. Standardní motor 2,5 l V6 byl převzat, zatímco verze 3,0 l byla vyvinuta pro model ST220.
Archaický přeplňovaný naftový motor Endura-E 1,8 l byl vypuštěn a nahrazen propracovanějším agregátem 2,0 l Duratorq s přímým vstřikováním (TDCi) s turbínou s variabilní geometrií. Tento chytrý systém turbíny umožňuje určité množství přeplňování navíc, čímž na krátké okamžiky dává extra zhruba 10 % točivého momentu. Tento motor, v rámci Fordu známý jako Duratorq typu „Puma", byl poprvé spatřen v modelu Transit v utlumené formě.
Do nabídky byla přidána nová automatická převodovka zvaná Durashift. Tato jednotka má pět převodů a lze ji řadit manuálně nebo řadit jako automat.
Pro rok 2004 dostalo Mondeo velmi mírnou aktualizaci, přičemž nové modely lze rozpoznat podle větší chromované voštinové masky, nové centrální palubní desky vyrobené z kvalitnějších materiálů s elektronickou klimatizací, buď standardního rádia Ford, rádia Sony, nebo rádia/CD přehrávače se satelitní navigací, které má rovněž klimatizaci zabudovanou v jednotce namísto prostoru zabraného jednotkou. Automat Durashift je nyní k dispozici s ovládáním na volantu, zatímco se stala dostupnou verze přeplňovaného naftového motoru Duratorq common rail o výkonu 96 kW (130 PS). Benzinové motory byly v této fázi rovněž přepracovány – byla představena nová verze SCI (přímé vstřikování) motoru 1,8 l Duratec, která generuje o 4 kW (5 PS) více než standardní jednotka. Výbava byla navíc vylepšena napříč celou nabídkou – s tempomatem a palubním počítačem nyní standardem na všech modelech.
V roce 2005 přibyly dvě nové možnosti Duratorq s přímým vstřikováním (TDCi), 2,2 l s 114 kW (155 PS) a utlumená verze 2,0 l s 65 kW (89 PS). Rovněž byl přidán systém upozornění na bezpečnostní pásy a je nyní standardem, se zvukovým/vizuálním varovným signálem připomínajícím řidiči, aby si zapnul bezpečnostní pás. Styl byl opět vylepšen, přičemž nejvýraznějším rozdílem byla upravená zadní světla.
+ 1,8 l (1798 cm³) Zetec I4, 110 PS (108 hp/81 kW) a 122 ft·lbf (165 N·m) (1.8i) + 1,8 l (1798 cm³) Zetec I4, 125 PS (123 hp/92 kW) a 125 ft·lbf (170 N·m) (1.8i a 1.8 Zetec) + 1,8 l (1798 cm³) Duratec SCi I4, 131 PS (129 hp/96 kW) a 129 ft·lbf (175 N·m) (1.8 SCi) + 2,0 l (1999 cm³) Zetec I4, 146 PS (144 hp/107 kW) a 140 ft·lbf (190 N·m) (2.0i) + 2,5 l (2495 cm³) AJ25 V6, 168 PS (166 hp/124 kW) a 162 ft·lbf (220 N·m) (2.5 Ghia) + 3,0 l (2967 cm³) Duratec 30 V6, 204 PS (201 hp/150 kW) a 207 ft·lbf (280 N·m) (3.0) + 3,0 l (2967 cm³) Duratec 30 V6, 226 PS (223 hp/166 kW) a 210 ft·lbf (285 N·m) (3.0 ST220) + 2,0 l (1998 cm³) Duratorq I4, 90 PS (89 hp/66 kW) a 155 ft·lbf (210 N·m) (2.0 TDCi 90) + 2,0 l (1998 cm³) Duratorq I4, 116 PS (114 hp/85 kW) a 207 ft·lbf (280 N·m) (2.0 TDCi 115) + 2,0 l (1998 cm³) Duratorq I4, 131 PS (129 hp/96 kW) a 244 ft·lbf (330 N·m) (2.0 TDCi 130) + 2,2 l (2198 cm³) Duratorq I4, 155 PS (153 hp/114 kW) a 265 ft·lbf (360 N·m) (2.2 TDCi 155)
Tento článek je licencován pod licencí GNU Free Documentation License. Používá materiál z Wikipedie.
