MINI je jak název dceřiné společnosti BMW, tak i automobil vyráběný touto společností od roku 2001. Auto je prezentováno jako „retro“ přepracování původního Mini, které vyráběla British Motor Corporation a její nástupci v letech 1959 až 2000. Aby se odlišilo od svého předchůdce (tzv. klasického Mini), nese nové auto značku MINI psanou velkými písmeny. Často se mu říká „BMW MINI“, „Nové MINI“ nebo prostě jen „MINI“. Výroba probíhá v Cowley u Oxfordu ve Velké Británii, v areálu, který dříve patřil továrně Morris.
MINI je dostupné ve sedmi verzích: MINI One D, MINI One, MINI One Convertible, MINI Cooper, MINI Cooper S, MINI Cooper Convertible a MINI Cooper S Convertible. V Portugalsku je MINI One poháněno motorem Tritec o objemu 1,4 l, zatímco všechny ostatní benzinové verze používají 1,6 l motor. Od roku 2004 je v celé nabídce k dispozici i verze s měkkou skládací střechou.
Mezi modely existuje řada rozdílů v designu a označení, přičemž nejvýraznější je u Cooper S, který má na kapotě charakteristický otvor pro přívod vzduchu k vrchně umístěnému mezichladiči. Cooper S má také dvojité koncovky výfuku vycházející pod středem zadního nárazníku. Ne-S verze Cooper má více chromovaných prvků než MINI One a pouze jeden výfuk. MINI One/D nemá viditelné koncovky výfuku vůbec.
Na některých trzích, například v Austrálii a USA, se prodávají pouze verze MINI Cooper a Cooper S, protože motor MINI One byl považován za nedostatečně výkonný pro provoz klimatizace – což je v těchto oblastech nezbytné. Přitom jediným rozdílem mezi motory v modelech „One“ a „Cooper“ je softwarové nastavení řídicí jednotky motoru, které je u MINI One optimalizováno pro co nejlepší spotřebu paliva, zatímco u Cooperu je kompromisem mezi výkonem a ekonomikou. Téměř polovina všech prodaných MINI v Austrálii a asi sedmdesát procent v USA jsou nejvýkonnější verze Cooper S.
Názvy Cooper a Cooper S navazují na sportovnější verze klasického Mini, které nesly jméno podle Johna Coopera a Cooper Car Company. Toto dědictví je dále zdůrazněno řadou tuningových doplňků John Cooper Works (JCW), které jsou u MINI k dispozici.
MINI One, Cooper a Cooper S používají brazilský motor Tritec, zatímco MINI One/D má dieselový motor vyráběný Toyotou. V srpnu 2006 BMW oznámilo, že motory budou nově vyráběny ve Velké Británii, takže se auto v podstatě opět stane britskou výrobou (kromě finální montáže v Cowley se lisy karoserií vyrábějí v nedalekém Swindonu).
Ačkoliv moderní MINI nepoužívá žádné technické řešení původního Mini, zachycuje jeho ducha. Stejně jako originál má příčně uložený čtyřválec pohánějící přední kola. Všechna čtyři kola jsou umístěna co nejvíce ke krajům karoserie, která má dvoudílný („two-box“) nebo hatchbackový design. Styl vozu, podobně jako u Volkswagen New Beetle, je retro, záměrně připomínající původní Mini s kontrastní barvou střechy, volitelnými pruhy na kapotě, volitelnými rally světlomety a černými lemy kolem blatníků a prahů, které napodobují široké rozšíření blatníků klasických Mini.
MINI One a MINI Cooper jsou k dispozici s bezstupňovou převodovkou nebo s klasickou pětistupňovou manuální převodovkou Getrag. Cooper S má šestistupňovou manuální převodovku Getrag nebo (od modelového roku 2005) plně automatickou převodovku s pádly pod volantem.
Mezi technické inovace patří elektricky poháněné posilování řízení, které neodebírá výkon motoru, poloosy stejné délky eliminující vektorování točivého momentu a sofistikované víceprvkové zavěšení zadních kol. MINI má elektronickou škrticí klapku („drive by wire“), elektronické rozdělování brzdné síly a elektronickou stabilizaci pro lepší ovladatelnost za nepříznivých podmínek.
Přidání kompresoru u modelu Cooper S si vyžádalo přesunutí baterie do zadní části vozu, čímž zmizelo místo pro rezervní kolo. Tento model proto standardně jezdí na pneumatikách run flat.
Na autosalonu v Ženevě 2004 představilo MINI kabriolet, který byl uveden do výroby v modelovém roce 2005 a je dostupný ve verzích One, Cooper a Cooper S.
Stahovací střecha je plně automatická – což je u tak malého auta neobvyklé – a může být otevřena částečně, aby fungovala jako posuvná střecha i při jízdě. Kabriolet nemá zadní výklopné víko jako pevná verze, místo něj má sklápěcí „tailgate“ připomínající klasické Mini s výraznými vnějšími panty. Kabriolet má navíc dvě malé elektricky ovládaná okénka pro zadní pasažéry, která se automaticky zasouvají při sklápění střechy. Střecha je z těžké látky s několika vrstvami izolace; zadní okno je skleněné s vyhříváním a odmlžováním, ale bez ostřikovače a stěrače.
Jako žert (a pravděpodobně součást virální marketingové kampaně) byli majitelé MINI kabrioletu požádáni, aby podepsali „smlouvu“, že budou jezdit s otevřenou střechou alespoň 90 % času. MINI také zřídilo telefonní linku (v USA: 1-888-DO NOT CLOSE), kam lze nahlásit majitele kabrioletu, kteří jezdí nevhodně se střechou zavřenou. Automatický systém nabízí například rady, jak provinilce potrestat „wedgie“ (vytáhnutím spodního prádla).
Poslední verzí s motorem Tritec je „MINI Cooper S Works GP“, lehký závodně připravený model John Cooper Works. V roce 2006 bylo vyrobeno omezené množství 2000 vozů, z toho asi 400 pro americký trh. Má závodní přední sedadla bez zadních, sníženou zvukovou izolaci, volitelnou klimatizaci a další úpravy snižující hmotnost přibližně o 15 %. Dále má vylepšené brzdy a podvozek a výkon 218 koní díky úpravám John Cooper Works. Místo zadních sedadel je zesílení karoserie a úložné prostory pod podlahou. Mezi unikátní designové prvky patří červená zpětná zrcátka, odlišný spoiler a speciální označení. Každé auto má na střeše individuální číslování.
Ačkoliv byl vůz kritizován za horší využití prostoru ve srovnání s původním Mini (přestože je výrazně větší), jeho věrnost ostré ovladatelnosti a jedinečný design zajistily MINI úspěch na evropském trhu a od roku 2002 i v USA.
BMW během výroby zaznamenalo značný počet objednávek a továrna v Cowley se rozšiřuje, aby dosáhla kapacity kolem 240 000 vozů ročně – a to téměř bez klasické reklamy.
Auto se objevilo v mnoha filmech, nejvýrazněji v remaku filmu The Italian Job z roku 2003.
Stejně jako klasické Mini má i nové MINI širokou klubovou a nadšeneckou základnu a silnou poprodejní podporu pro výkonové úpravy a designové doplňky. Tato komunita udržuje značku velmi ceněnou a potvrzuje, že rozhodnutí BMW oživit MINI bylo úspěšnou obchodní strategií. MINI Cooper/Cooper S získalo v roce 2003 ocenění Severní americké auto roku.
