Mini Cooper S John Cooper Works
MINI je zároveň název dceřiné společnosti BMW, jakož i automobil vyráběný touto společností od roku 2001. Auto je prezentováno jako „retro“ přepracování původního Mini, které vyráběla British Motor Corporation a její nástupci v letech 1959 až 2000. Aby se odlišilo od svého předchůdce (tzv. klasického Mini), nese nové auto značku MINI psanou velkými písmeny. Často se mu říká „BMW MINI“, „Nové MINI“ nebo jednoduše „MINI“. Výroba probíhá v Cowley u Oxfordu ve Velké Británii, v areálu, který dříve patřil továrně Morris.
MINI je dostupné ve sedmi verzích: MINI One D, MINI One, MINI One Convertible, MINI Cooper, MINI Cooper S, MINI Cooper Convertible a MINI Cooper S Convertible. V Portugalsku je MINI One poháněno motorem Tritec o objemu 1,4 l, zatímco všechny ostatní benzinové verze používají 1,6 l motor. Od roku 2004 je v celé nabídce k dispozici i verze s měkkou skládací střechou.
Mezi modely existuje řada odlišností v designu a označení, přičemž nejvýraznější je u Cooper S výrazný otvor na kapotě, který zajišťuje přívod vzduchu k vrchně umístěnému mezichladiči. Cooper S má také dvojité koncovky výfuku vycházející uprostřed zadního nárazníku. Ne-S verze Cooper má více chromovaných prvků než MINI One a pouze jednu koncovku výfuku. MINI One/D nemá viditelné výfukové trubky vůbec.
Na některých trzích, například v Austrálii a USA, se prodávají pouze verze MINI Cooper a Cooper S, protože motor MINI One byl považován za nedostatečně výkonný pro provoz klimatizace – což je v těchto klimatických podmínkách nezbytnost. Jediný rozdíl mezi motory v modelech „One“ a „Cooper“ spočívá v softwarovém nastavení řídicí jednotky motoru, které je u MINI One optimalizováno pro co nejnižší spotřebu paliva, zatímco u Cooper je kompromisem mezi výkonem a ekonomikou. Téměř padesát procent všech MINI prodaných v Austrálii a asi sedmdesát procent v USA tvoří nejvýkonnější verze Cooper S.
Názvy Cooper a Cooper S navazují na sportovnější verze klasického Mini, které nesly jméno po Johnu Cooperovi a Cooper Car Company. Cooperovo dědictví je dále zdůrazněno řadou tuningových doplňků John Cooper Works (JCW), které jsou u MINI k dispozici.
MINI One, Cooper a Cooper S používají motor Tritec vyráběný v Brazílii, zatímco MINI One/D je vybaven dieselovým motorem od Toyoty. V srpnu 2006 BMW oznámilo, že motory budou nově vyráběny ve Velké Británii, čímž se výroba vozu opět stane v podstatě britskou – kromě finální montáže v Cowley se lisy karoserií vyrábějí v nedalekém Swindonu.
Ačkoliv moderní MINI nepoužívá žádné technické řešení původního Mini, zachycuje jeho ducha. Stejně jako originál má příčně uložený čtyřválec pohánějící přední kola. Všechna čtyři kola jsou umístěna co nejvíce ke krajům karoserie, která má dvoudílný („two-box“) design typický pro hot hatche. Styl vozu, podobně jako u Volkswagen New Beetle, je retro, záměrně připomínající původní Mini – kontrastní barva střechy, volitelné pruhy na kapotě, volitelné rally světlomety a černé lemování kolem blatníků a prahů, které napodobuje široké rozšíření blatníků klasických Mini.
MINI One a MINI Cooper jsou dostupné s bezstupňovou převodovkou nebo s klasickou pětistupňovou manuální převodovkou Getrag. Cooper S je vybaven šestistupňovou manuální převodovkou Getrag nebo (od modelového roku 2005) plně automatickou převodovkou s pádly pod volantem.
Mezi technické novinky patří elektricky poháněné posilování řízení, které neodebírá výkon motoru, stejně dlouhé hnací hřídele eliminující vektorování točivého momentu a sofistikované víceprvkové zavěšení zadních kol. MINI má elektronickou škrticí klapku („drive by wire“), elektronické rozdělování brzdné síly a elektronickou stabilizaci pro lepší kontrolu a ovladatelnost za nepříznivých podmínek.
Přidání kompresoru u modelu Cooper S si vyžádalo přesunutí baterie do zadní části vozu, což znemožnilo umístění rezervního kola. Tento model proto standardně používá pneumatiky run flat.
Na autosalonu Salon International de l'Auto v Ženevě v roce 2004 představilo MINI kabriolet, který byl uveden na trh v modelovém roce 2005 a je dostupný ve verzích One, Cooper a Cooper S.
Stahovací střecha je plně automatická – což je u tak malého vozu neobvyklé – a lze ji částečně otevřít, aby fungovala jako střešní okno i při jízdě. Kabriolet nemá zadní výklopné víko jako pevná verze, místo něj má sklápěcí „tailgate“ podobný klasickému Mini s výraznými vnějšími panty. Kabriolet také přidává dvě malá elektrická okénka pro zadní pasažéry, která se automaticky zasouvají při otevírání střechy. Střecha je vyrobena z těžké látky s mnoha izolačními vrstvami; zadní okno je skleněné s vyhříváním a odmrazováním, ale bez ostřikovače a stěrače.
Jako žert (a zřejmě i jako součást virální marketingové kampaně) byli majitelé MINI kabrioletu požádáni, aby podepsali „smlouvu“, že budou jezdit se střechou otevřenou alespoň 90 % času. MINI také zřídilo telefonní linku (v USA: 1-888-DO NOT CLOSE), na kterou lze nahlásit majitele kabrioletů, kteří jezdí se střechou zavřenou nevhodně. Automatický systém nabízí například rady, jak provinilci „udělit wedgie“.
Poslední verzí s motorem Tritec je „MINI Cooper S Works GP“, lehký závodně připravený model John Cooper Works. Vyroben byl v omezené sérii 2000 vozů v roce 2006, z toho asi 400 pro americký trh. Má závodní přední sedadla bez zadních, sníženou zvukovou izolaci, volitelnou klimatizaci a další úpravy snižující hmotnost přibližně o 15 %. Dále má vylepšené brzdy a podvozek a výkon 218 koní díky úpravám John Cooper Works. Místo zadních sedadel je zesílení karoserie a úložné prostory pod podlahou. Má řadu unikátních designových prvků, jako jsou červená zpětná zrcátka, odlišný spoiler a speciální označení. Každý vůz je individuálně očíslován nálepkou na střeše.
Ačkoliv byl vůz kritizován za horší využití prostoru ve srovnání s původním Mini (přestože je výrazně větší), jeho věrnost ostrému jízdnímu projevu originálu a jedinečný design zajistily MINI prodejní úspěch v Evropě a od roku 2002 i v USA.
BMW během celé doby výroby evidovalo značný počet objednávek a továrna v Cowley se nyní rozšiřuje, aby dosáhla kapacity přibližně 240 000 vozů ročně – a to vše s minimální konvenční reklamou.
Auto se objevilo v mnoha filmech, nejvýrazněji v remaku filmu The Italian Job z roku 2003. (Viz také: Seznam filmů, ve kterých se objevují vozy Mini.)
Stejně jako klasické Mini má i nové MINI širokou klubovou a nadšeneckou základnu a silnou poprodejní podporu pro výkonové úpravy a designové doplňky. Tato komunita udržuje značku vysoce ceněnou a potvrzuje, že rozhodnutí BMW oživit MINI bylo úspěšnou obchodní strategií. MINI Cooper/Cooper S získalo ocenění North American Car of the Year za rok 2003.
