Honda Civic Sedan (1992)

Honda Civic Sedan

Pátá generace Hondy Civic byla představena v Japonsku 9. září 1991. Nový Civic byl větší než jeho předchůdce, měl aerodynamičtější karoserii a rozvor se prodloužil na 257 cm (101,3 palce) u třídveřového hatchbacku a 262 cm (103,2 palce) u čtyřdveřového sedanu. Kombi bylo na zahraničních trzích z nabídky vyřazeno, zatímco předchozí generace kombi („Shuttle“) pokračovala v Japonsku a Evropě.

Při uvedení získal Civic již podruhé ocenění Car of the Year Japan.

Tato generace Civic využívala lehké materiály, aby vytvořila úsporný vůz s nízkou spotřebou paliva. Ve srovnání s předchozí generací bylo zvýšeno čelo motorového prostoru, což umožnilo větší zdvihy zavěšení. Díky tomu se jízda stala pohodlnější, avšak na úkor ostřejšího řízení.

Navíc vozy s motory 1.6 l SOHC VTEC o výkonu 125 PS (92 kW; 123 hp), jako byly modely Si hatchback a EX coupe prodávané v USA, přispěly k popularizaci relativně výkonných čtyřválců o objemu 1,6 l. V Jižní Africe byl speciálně postaven unikátní model s motorem B18B3 z Acury Integra RS, který vyplnil mezeru po absenci DOHC motoru B16A VTEC v nabídce.

Verze s dvoudveřovou karoserií coupe, představená v roce 1993, byly v USA k dispozici jako DX (EJ2), EX a EX-S (EJ1), zatímco v Kanadě jako DX, DX „Special Edition“ (EJ2) a Si (EJ1). Coupe vyráběné v Kanadě i USA bylo také exportováno do Evropy a Japonska. V Japonsku byla v roce 1994 vydána limitovaná edice levostranné Civic Coupe dovezené z USA k oslavě desátého výročí sítě prodejců Honda Primo.

DX: DX byl základní model vybavený manuálními ovládacími prvky, zpětným zrcátkem na straně řidiče, zadním odmrazovačem a posilovačem brzd. Kanadská verze DX „Special Edition“ z roku 1995 přidala AM/FM kazetový přehrávač, kryty kol, středovou loketní opěrku, hodiny, posilovač řízení a elektricky ovládaná zrcátka.

EX/Si: USDM EX a kanadský Si měly AM/FM kazetový přehrávač s vylepšeným zvukem, tempomat, kryty kol na 14palcových (360 mm) kolech, hodiny, otáčkoměr s červeným polem od 7,2 tis. ot./min, střešní okno s naklápěním, posilovač řízení a elektricky ovládaná zrcátka a kliky v barvě karoserie. USDM EX navíc dostal centrální zamykání a elektrická okna. Model EX-S z roku 1993 byl vybaven dvojicí airbagů a volitelným ABS s kotoučovými brzdami vzadu.

Od roku 1992 byly v USA a Kanadě v nabídce hatchbacky ve verzích CX, DX, VX (EH2) a Si (EH3). Modely VX a Si byly v Kanadě po roce 1993 staženy z nabídky, DX pak po roce 1994. Hatchback byl s celkovým vnitřním prostorem 90 cu.ft. klasifikován americkou EPA jako subkompakt.

CX: Ekonomický CX byl základní model s manuální výbavou a posilovačem brzd. V USA měl 8ventilový motor 1.5 l D15B8 o výkonu 70 hp a manuální převodovku. Spotřeba činila 42/48 mpg (město/dálnice) [upraveno na 2008 EPA: 35/43 mpg] nebo 40/47 mpg [upraveno na 2008 EPA: 33/42 mpg]. V Kanadě měl CX stejný 16ventilový motor 1.5 l D15B7 jako DX, ale mohl být objednán i s automatickou převodovkou a posilovačem řízení. Modely CDM CX z roku 1995 (neoficiálně „CX-Plus“) měly standardně zadní stěrač a ostřikovač, možnost bočních lišt a manuální zrcátko na straně spolujezdce.

VX: S manuální převodovkou jako CX, ale s motorem 1.5 l VTEC-E D15Z1 o výkonu 92 hp, který přinášel vyšší úsporu paliva – 48/55 mpg (město/dálnice) [upraveno na 2008 EPA: 39/49 mpg] nebo 44/51 mpg [upraveno na 2008 EPA: 36/46 mpg]. V Kanadě byla spotřeba odhadována na 4,7 l/100 km ve městě a 4,3 l/100 km na dálnici. Další výbavou byly otáčkoměr s červeným polem od 6 tis. ot./min, lehká 13palcová (330 mm) hliníková kola a aerodynamické kryty podvozku vpředu i vzadu. VX měl také hliníkový držák alternátoru, hliníkový přední motorový závěs na straně řidiče a lehký klikový řemen. Přístrojová deska CX a VX obsahovala indikátor doporučeného řazení pro optimální spotřebu. Dodnes jsou modely CX a VX chváleny jako jedny z mála benzinových aut, která se vyrovnají úspornosti dnešních hybridů a dieselů. Například v březnovém vydání Car & Driver z roku 2010 bylo zmíněno, že jejich dlouhodobě testovaný VW TDI Jetta 2009 s 6stupňovou dvouspojkovou automatickou převodovkou měl horší spotřebu (38 mpg) než testovaný Civic VX z roku 1992 (41 mpg) a hybridní Honda Insight z roku 2000 (48 mpg).

DX: Výkonnější DX (na fotografii) měl motor 1.5 l D15B7 s výkonem 102 hp (76 kW), manuální zrcátko na straně spolujezdce (od roku 1992), nastavitelný volant, přerušovač stěračů, boční lišty, zadní stěrač a ostřikovač, a zadní poličku v zavazadlovém prostoru. Přestože měl silnější motor, reálná spotřeba byla 38 mpg ve městě a 45 mpg na dálnici.

Si: Model Si nahradil zadní bubnové brzdy kotoučovými, přidal elektricky ovládané střešní okno s naklápěním, tempomat, hodiny na palubní desce, otáčkoměr s červeným polem od 7 200 ot./min, plastové kryty kol na 14palcových kolech, elektricky ovládaná zrcátka v barvě karoserie (od roku 1993), kliky dveří v barvě karoserie a motor 1.6 l SOHC D16Z6 VTEC o výkonu 125 hp (93 kW) s manuální převodovkou. Díky tomu zrychlil vůz z 0 na 60 mph za 7,5 sekundy a čtvrt míle zvládl za 16,3 sekundy při 86 mph. VTEC se aktivoval na sací straně, nikoli na výfukové, protože zapalovací svíčka blokovala místo, kde by byl vačkový zdvihátko. V roce 1994 byly přidány zadní reproduktory a volitelné ABS.

Na jiných trzích (Japonsko, Peru) dostal Si motor 1.6 l D16A9 DOHC bez VTEC s výkonem 130 PS (96 kW). V té době však Si nebyl nejsilnější verzí Civic prodávanou jinde: v Evropě byla v nabídce Civic VTi s motorem B16A2 o výkonu 160 PS (118 kW) a japonské verze SiR, SiR-II a SiR-S měly ještě výkonnější motor B16A s 170 PS (125 kW). Japonsko také nabízelo model VTi s motorem 1.5 l podobným D16Z6, s výkonem 130 PS (96 kW).

Na evropských trzích byly k dispozici verze DX (EG3/1.3 l; 75 PS, kód motoru D13B2), LSi (EG4/1.5 l 90 PS, D15B2), VEi (EG4/1.5 l SOHC VTEC-E 92 PS, D15Z1), ESi (EG5/1.6 l SOHC VTEC 125 PS, D16Z6) a VTi (EG6/1.6 l DOHC VTEC 160 PS).

V USA byly sedany nabízeny ve verzích DX, LX (EG8) a EX (EH9), zatímco v Kanadě pod mírně odlišnými názvy LX, LX „Special Edition“ (1994-95), EX (EG8) a EX-V (1992-93) (EH9). V Japonsku byl představen čtyřdveřový sedan nazvaný Civic Ferio, prodávaný v síti Honda Primo, zatímco luxusnější verze nesla označení Honda Domani a byla nabízena v síti Honda Clio. Název „Ferio“ se v Japonsku používal od roku 1992 do roku 2006 pro všechny sedany bez ohledu na výbavu.

USDM DX/CDM LX byly základní modely s manuální výbavou a posilovačem brzd. Kanadský LX „Special Edition“ přidal AM/FM kazetový přehrávač, kryty kol, středovou loketní opěrku, hodiny, posilovač řízení, elektricky ovládaná zrcátka a klimatizaci. USDM LX/CDM EX zahrnovaly AM/FM kazetový přehrávač, tempomat, středovou loketní opěrku, hodiny, otáčkoměr, posilovač řízení a elektrická okna, centrální zamykání a zrcátka. V letech 1994-95 měly USDM LX kryty kol na 14palcových (360 mm) kolech s pneumatikami 175/65, zatímco v letech 1992-93 to byly 13palcová kola (330 mm) s pneumatikami 175/70. USDM EX/CDM EX-V dostaly motor VTEC, elektricky ovládané střešní okno, zrcátka v barvě karoserie (od roku 1993), zadní stabilizátor, ABS, vylepšený stereo systém a luxusní kryty kol.

Čtyřdveřové kombi nebylo na této platformě modernizováno a mezinárodně se prodávalo starší provedení až do 21. února 1996, kdy jej nahradily modely Honda Orthia a Honda Partner, prodávané pouze v Japonsku.

Všechny modely DX a LX měly motor D15B7, 16ventilový SOHC s výkonem 102 bhp (76 kW; 103 PS) a točivým momentem 98 ft·lbf (133 N·m). Tyto verze byly zaměřené na úsporu paliva. USDM CX měly motor D15B8, osmiventilový ne-VTEC o výkonu 70 bhp (52 kW; 71 PS), zatímco kanadské verze měly D15B7. VX měl motor D15Z1 (VTEC-E) s výkonem 92 bhp (69 kW; 93 PS). USDM EX, CDM EX-V a Si měly motor D16Z6 SOHC VTEC s výkonem 125 hp (93 kW).

V Evropě měl DX motor D13B2 (hatchback EG3), LSI motor D15B2 (hatchback EG4, sedan EG8) a D15B7 (coupe EJ2), VEi motor D15Z1 VTEC-E (hatchback EG4 a sedan), ESi motor D16Z6 (hatchback EG5 a sedan) a VTi motor B16A2 (EG6/EG9).

V Japonsku a na některých dalších exportních trzích byl VTi nabízen se dvěma motory: B16A2/3 (160 PS DOHC VTEC) a D15B (130 PS SOHC VTEC). Motor D15B sdílel hlavu s americkým Civic Si (D16Z6), ale měl unikátní blok, klikovou hřídel a ojnice. Objem motoru byl 1.5 l jako u ostatních D15, ale ojnice měly stejnou délku jako u D16 (137 mm) a lepší poměr délky ojnice k zdvihu (1,63) oproti běžnému D15 (1,59). Přesto se kliková hřídel a ložiska lišily.

Na Blízkém východě měl EX motor D16Z9 (sedan EH5) a VTi (hatchback a coupe, EJ2) motor B16A2/3.

Tento článek je licencován pod GNU Free Documentation License a využívá materiály z Wikipedie.