Ford Mondeo ST TDCi
Druhá generace Fordu Mondeo byla představena v říjnu 2000. Tento Mondeo byl výrazně větší než jeho předchůdce a ačkoliv Ford opustil designovou filozofii New Edge, šlo o první vůz, který plně využil koncept Prodigy. Výsledkem byl celkový dojem, který mnozí kritici hodnotili jako střídmější a vyzrálejší, byť méně výrazný. Dvě největší slabiny předchozího modelu – omezený prostor na zadních sedadlech a nedostatečně konkurenceschopná dieselová verze – byly odstraněny díky delšímu rozvoru a novému dieselovému motoru Duratorq. Základní konstrukce podvozku a zavěšení zůstala stejná, což znamenalo, že vůz si udržel pověst špičkových jízdních vlastností a komfortu. Tento Mondeo se dostal i na mexický trh, kde nahradil severoamerický Ford Contour, a prodával se od roku 2001 do roku 2007, kdy jej vystřídal Ford Fusion. Severní americký Fusion a Ford Five Hundred/Taurus měly velmi podobný design jak uvnitř, tak navenek.
Po standardu, který nastavil Volkswagen Passat (B5) v roce 1996, věnoval Ford velkou pozornost interiéru druhé generace Mondea a byl prvním hlavním výrobcem, který reagoval na novou úroveň kvality nastavenou Volkswagenem. Ford se oprostil od zaobleného amerického stylu první generace a vyvinul střídmější „německý“ design, který působil nejen sofistikovaněji, ale především byl kvalitnější díky použití dražších materiálů.
Mondeo výrazně zjednodušilo stupně výbavy, například ve Velké Británii byly k dispozici pouze tyto verze: LX, Zetec, Zetec S, Ghia, Ghia X a ST. Přesto facelift v roce 2003 přinesl nové stupně výbavy – Titanium a Titanium X se zařadily mezi Zetec S a Ghia, a ST220 se umístil nad ST.
Stejně jako u předchůdce byla pasivní bezpečnost jedním z hlavních prodejních argumentů modelu z roku 2000. Díky ještě pevnější karoserii Ford představil tzv. „Intelligent Protection System“ (IPS), který využíval „inteligentní“ sadu senzorů založených na neuronové síti k rozhodnutí, jaká kombinace bezpečnostních prvků (klasické přední airbagy, boční airbagy a záclonové airbagy) se má v dané nehodové situaci aktivovat. Pro zvýšení aktivní bezpečnosti byly všechny modely vybaveny protiblokovacím systémem brzd (ABS) a elektronickým rozdělením brzdné síly, přičemž elektronický stabilizační program (ESP) byl dostupný jako volitelná výbava. Ford tehdy tvrdil, že Mondeo je „jedním z nejbezpečnějších míst, kde můžete být“. Testy Euro NCAP však ukázaly, že Mondeo z let 2000 až 2007 chránilo hůře než většina klíčových konkurentů (Vauxhall Vectra, Citroën C5, Toyota Avensis, Volkswagen Passat), a získalo spodní hranici čtyřhvězdičkového hodnocení. Ford upravil část vozu a nechal jej znovu otestovat, ale riziko poranění hrudníku řidiče při čelním nárazu zůstalo nadprůměrné.
Mondeo si vydobylo pozici nejoblíbenějšího vozu ve své třídě ve Velké Británii a tuto pozici drželo každý rok od roku 2001, i když v průběhu 2000. let mírně klesala obliba tohoto segmentu. Tato generace Mondea nikdy nedosáhla lepšího než šestého místa v oficiálním žebříčku nejprodávanějších vozů v UK podle SMMT. V roce 2003 skončilo na desátém místě.
U druhé generace Mondea byl vyřazen motor Zetec, zatímco byly představeny zcela nové motory Duratec 1.8 a 2.0 l. Standardní 2.5l V6 motor zůstal zachován a pro verze ST220 a vyšší byl vyvinut motor 3.0 l.
Bohužel nové benzinové motory 1.8 a 2.0 l měly konstrukční vadu v podobě škrticích klapek v sacím potrubí, které mohly způsobit vážné poškození motoru při selhání. Plastové části škrticích klapek se příliš rychle opotřebovaly a při uvolnění mohly rozpadnout a uvolnit kovové a plastové části do válců motoru, což mohlo vést k vážnému poškození motoru. Tento problém byl Fordem řešen od konce roku 2002 do začátku roku 2003, kdy byla součást vylepšena a u novějších motorů už k problému nedocházelo.
Zastaralý turbodiesel Endura-D 1.8 l byl vyřazen a nahrazen sofistikovanějším 2.0 l 16v Duratorq common rail (TDCi a TDDi) motorem s turbodmychadlem s pevnou nebo proměnnou geometrií. Tento chytrý systém turbodmychadla umožňuje krátkodobý přetlak, který přidává zhruba 10 % točivého momentu. Tento motor, známý ve Fordu jako Duratorq typu „Puma“, se poprvé objevil v Transit v odladěné verzi.
Do nabídky byla zařazena nová automatická převodovka Durashift. Jedná se o pětistupňovou převodovku, kterou lze řadit manuálně nebo automaticky. K dispozici byla také šestistupňová manuální převodovka, namísto pětistupňové z předchozí generace.
V červnu 2003 Mondeo prošlo mírnou modernizací, nové modely byly poznat podle větší chromované mřížky chladiče s včelím vzorem, nového středového panelu z kvalitnějších materiálů, elektronické klimatizace a výběru z několika rádií – standardního Ford rádia, Sony rádia nebo satelitního navigačního rádia/CD přehrávače, který má klimatizaci integrovanou přímo v jednotce kvůli úspoře místa. Automat Durashift byl nyní ovladatelný i z volantu. Benzinové motory byly také upraveny – byla představena nová verze 1.8 l Duratec s přímým vstřikováním (SCI), která má o 4 kW (5 PS) více než standardní verze. Výbava byla v celé paletě vylepšena – palubní počítač je nyní standardem na všech modelech a tempomat je standardní v některých stupních výbavy a na vybraných trzích.
Hlavní sportovní verzí byl ST220, který nahradil ST200 z předchozí řady. Byl dostupný jako liftback, kombi i sedan. ST220 měl výkon 226 bhp (169 kW) z nově vyvinutého 3.0litrového V6 motoru, což mu umožňovalo zrychlení z 0 na 100 km/h za 6,6 sekundy a maximální rychlost 249 km/h (155 mph). K dispozici byl také ST TDCi, sportovní verze běžného dieselu. Tento model, dostupný ve všech karosářských verzích, měl 2.2litrový čtyřválec diesel s výkonem 153 bhp (114 kW). Zrychlení z 0 na 100 km/h zvládl za 8,2 sekundy a dosahoval maximální rychlosti 230 km/h (140 mph).
Vyšší výbavové verze (Zetec S, Ghia X a Titanium X) měly na výběr dva V6 motory; jeden byl stávající Duratec 2.5 z předchozího modelu a druhý Duratec 3.0 – tišší a kultivovanější varianta motoru ST220, která měla výkon 206 bhp (154 kW). Výkonově se téměř vyrovnala ST220, s akcelerací z 0 na 100 km/h za 6,8 sekundy a maximální rychlostí 243 km/h (151 mph).
V roce 2005 byly představeny dvě nové varianty Duratorq common rail (TDCi) motorů – 2.2 l s výkonem 114 kW (155 PS) a odladěná verze 2.0 l s výkonem 65 kW (89 PS). Také byla zavedena standardní výstraha připoutání bezpečnostního pásu, která řidiče upozorňuje zvukovým a vizuálním signálem. Design byl opět mírně upraven, nejvíce patrné byly změny na zadních světlech.
Tento článek je licencován pod GNU Free Documentation License a využívá materiály z Wikipedie.
