Saab 99
Dne 2. dubna 1965, na Gudmundův den ve Švédsku, po několika letech plánování, spustila správní rada Saabu projekt Gudmund. Šlo o vývoj nového a většího vozu, který měl nahradit Saab 96. Tento nový vůz se stal Saabem 99, navrženým Sixtenem Sasonem a představeným ve Stockholmu 22. listopadu 1967.
První prototypy 99 vznikly tak, že se Saab 96 podélně rozřízl a rozšířil o 20 cm – vznikl tak tzv. Paddan (Ropucha), což byla maskovací fáze nového projektu.
Po této fázi, opět jako maskování, nesla první karoserie 99 označení „daihatsu“, protože toto jméno šlo složit z písmen dostupných u jiných modelů Saab [1].
Ačkoliv se švédským inženýrům líbil dvoutaktní motor, rozhodli se pro čtyřtaktní, a to 1,5l (později 1,7 a 1,9 l) motor od Triumphu, stejný Slant-4 motor, který se používal v Triumph Dolomite, ale Saab verze měla speciálně vyvinutý karburátor Zenith-Stromberg CD. Celkem 48 Saabů 99 bylo vybaveno V8 od Triumphu, ale myšlenka použít V8 byla později opuštěna ve prospěch turbomotoru.
Motor, který se nakonec v původním 99 použil, byl čtyřválec řadový nakloněný o 45 stupňů, v podstatě polovina V8. Motor dával 87 hp DIN (64 kW) při 5500 ot./min. Byl vodou chlazený, ale na rozdíl od většiny tehdejších aut měl elektrický chladičový ventilátor. Během výroby modelu 99 došlo k několika dalším vývojovým úpravám motoru.
Kapota byla otevíratelná směrem dopředu a její panel přesahoval přes přední blatníky. Čelní sklo bylo zaoblené a na svou dobu velmi hluboké.
Kvůli americkým předpisům o uzavřených světlometech měly modely pro USA speciální přední masku se dvěma kulatými světlomety místo jednoho obdélníkového, jaký byl na ostatních trzích. Tento „americký předek“ se pak stal oblíbeným doplňkem u úprav aut v Evropě.
První modely 99 si ponechaly volnoběžnou převodovku ze Saabu 96, ale ta byla odstraněna s příchodem motoru 1,9 l, pravděpodobně kvůli většímu výkonu, který by volnoběžka musela přenášet.
Auto bylo široké a nízké a podvozek mu poskytoval velmi dobré jízdní vlastnosti na svou dobu. Součinitel odporu vzduchu Cw byl 0,37, zatímco jiné vozy té doby měly hodnoty mezi 0,4 a 0,5. Podvozek byl navržen i s ohledem na sekundární bezpečnost.
Saab 99 byl posledním rallyovým vozem značky, nejprve v provedení EMS a později jako Turbo. Saab 99 Turbo byl prvním „rodinným autem“ vybaveným turbem; ostatní tehdejší turbomobily byly spíše specializované a obtížně ovladatelné.
Časopis Wheels v červencovém testu z roku 1978 napsal o 99 Turbo: „Porovnejte časy na nejvyšší rychlostní stupeň a uvidíte, že Turbo je mezi 60 km/h a 160 km/h ve čtvrtém stupni téměř stejně rychlé jako jakýkoli pětimístný vůz na světě.“ A Modern Motor v srpnu 1978 dodal: „Je třeba vůz řídit, abyste uvěřili, že takový zdánlivě nekonečný nápor silného zrychlení je možný z 2,0l motoru ve voze, který rozhodně není lehký.“[2]
Byla také vyrobena policejní verze 99. Kapota 99 (a také 900) působila problémy policejním lakýrníkům. Protože kapota obepínala i blatníky, musela být barva rozšířena i na kapotu, ne jen na blatníky, jak bylo obvyklé u jiných aut.
Saab 99 byl poprvé představen 22. listopadu 1967. První sériové vozy sjely z výrobní linky na podzim 1968.
V roce 1970 dostal interiér facelift a stal se luxusnějším, s novou palubní deskou. Výfukový systém byl nyní z hliníku. V březnu byla představena verze 99E Automatic s motorem 1,7 l a elektronickým vstřikováním paliva, která dávala 95 hp (70 kW). Byla také uvedena čtyřdveřová verze.
V roce 1971 dostal 99 větší a silnější motor, 1,8 l s výkonem 86 hp DIN (63 kW) u karburátorové verze a 95 hp (70 kW) u verze s vstřikováním. Motor 1,7 l byl nyní k dispozici pouze s karburátorem. Saab také zavedl stěrače světlometů. Palubní deska byla přepracována a doplněna novými přístroji.
V roce 1972 motor 1,7 l přestal být k dispozici. Výkon motoru byl zvýšen na 88 hp (65 kW) u karburátorových verzí a 97 hp (71 kW) u vstřikovaných. Objevil se motor 2,0 l. Hlavní novinkou byly nové plastové nárazníky, které vydržely nárazy až do 8 km/h (5 mph) a přitom si zachovaly tvar. Podvozek byl zpevněn a dostal silnější tlumiče. Bylo zavedeno elektricky vyhřívané sedadlo řidiče.
V lednu byla představena verze 99 EMS (Electronic-Manual-Special), sportovnější model dostupný pouze ve dvoudveřovém provedení. Měl tužší podvozek a byl nabízen ve stříbrné metalíze. Motor měl objem 1985 cm³, výkon 110 hp DIN (81 kW) a maximální rychlost 170 km/h.
V USA byla k dispozici speciální verze 99 SSE, aby uspokojila poptávku, než se tam objevil EMS. SSE měla černý vinylový střešní potah a automatickou převodovku Borg-Warner.
V roce 1973 byl uveden levnější model 99L, dvoudveřový s motorem 1,9 l a výkonem 88 hp (65 kW). Ostatní modely měly motor 2,0 l. Verze LE měla elektronické vstřikování paliva a výkon 110 hp (81 kW). LE byla určena hlavně pro export.
V roce 1974 přišel třídveřový hatchback combi coupé (v USA označovaný jako waggonback), který byl o 10 cm (3,9 in) delší než sedan.
V roce 1975 byly zlepšeny brzdy a ruční brzda nyní působila přímo na brzdové kotouče místo na samostatné bubny. 99 byla nyní dostupná ve dvou verzích – s karburátorem o výkonu 100 hp DIN (74 kW) a s elektronickým vstřikováním Bosch CI, které dávalo 118 hp DIN (87 kW). V únoru byla představena verze s dvojitými karburátory Zenith-Stromberg 150CDS(E), dostupná pouze pro combi coupé.
V roce 1976 nedošlo k zásadním změnám, ale byla zavedena samočinně seřizující spojka. Motory byly upraveny pro přísnější emisní normy a několik modelů dostalo elektricky vyhřívané zadní okno. Luxusní čtyřdveřový sedan 99 GLE byl vybaven posilovačem řízení, automatickou převodovkou, vstřikovacím motorem, luxusním čalouněním sedadel a loketní opěrkou vzadu.
V roce 1977 byly zvětšeny světlomety a zadní světla sedanu.
V roce 1978 byla představena turbová verze 99 Turbo, která byla dostupná pouze jako combi coupé až do následujícího roku.
V roce 1979 se 99 Turbo objevil i ve čtyřdveřové verzi a také jako dvoudveřové coupe v metalické zelené barvě.
V roce 1980 bylo 99 dostupné v mnoha verzích. Dostalo také nová a bezpečnější sedadla ze Saabu 900. Později během roku měly všechny modely stejnou převodovku jako čtyřstupňové turbo. To byl také poslední rok, kdy se 99 prodával v USA.
V roce 1981 byla nabídka motorů zredukována na dvě varianty: 99GL s výkonem 100 hp DIN (74 kW) a 99GLi s 118 hp DIN (87 kW), obě se čtyřstupňovou manuální převodovkou. Verze GLi byla o něco luxusnější a měla elektricky ovládaná boční zrcátka.
V roce 1982 přišel motor H, vyráběný firmou Scania v Södertälje, který umožnil provoz na benzín s oktanovým číslem 93. Verze 99GL ve dvou- i čtyřdveřovém provedení měly pětistupňovou manuální převodovku a nízkoprofilové pneumatiky. Všechny modely kromě Turbo a EMS měly jeden karburátor, manuální převodovku a masku chladiče z EMS a Turbo.
V roce 1983 došlo k řadě drobných technických a kosmetických úprav.
V roce 1984 byly provedeny menší změny. Rok 1984 byl posledním rokem výroby 99, který byl nahrazen modely Saab 90 a Saab 900.
Tento článek je licencován pod licencí GNU Free Documentation License. Používá materiály z Wikipedie.
