Land Rover Freelander Td4 3dveřový
Průzkum trhu provedený Rover Group koncem 80. let naznačil, že by Land Rover mohl vstoupit do segmentu kompaktních SUV. Na počátku 90. let měl Rover Group omezený rozpočet na vývoj produktů a hledal partnera pro vývoj projektu, který nesl kódové označení CB40 (podle Canley Building 40, kde byl koncept původně vyvinut). Tehdejší partner Roveru, Honda, odmítl a rozhodl se vyvinout vlastní model CR-V, který byl uveden na trh v roce 1997.
Rover se rozhodl jít s projektem CB40 sám, využívajíc stávající díly a komponenty, podobně jako u roadsteru MGF. Když BMW v roce 1994 převzalo Rover Group, projekt CB40 získal potřebný kapitál k pokračování. V prosinci 2007 magazín Autocar uvedl, že rané návrhy a skici Freelanderu nesly označení Hyundai, což naznačovalo, že se navrhovalo partnerství mezi oběma výrobci. Design Freelanderu vytvořil Gerry McGovern, který se v roce 2007 stal šéfem designu Land Roveru.
Land Rover původně zamýšlel výrobu Freelanderu zadat finské firmě Valmet, avšak BMW po převzetí Rover Group tuto dohodu zrušilo a místo toho financovalo výrobní zařízení v Solihullu, kde nakonec využilo starou montážní halu Rover SD1, která byla odstavená od začátku 80. let, kdy byla výroba Roveru přesunuta do Cowley.
Freelander byl uveden na trh v říjnu 1997. Stal se nejprodávanějším modelem s pohonem všech kol v Evropě až do roku 2002. Poslední Freelandery v Severní Americe se prodávaly jako modely roku 2005.
Byla nabízena řada verzí založených na pětidveřovém kombi a třídveřových verzích softback (polo-kabriolet), hardback a užitkových (podobných dodávce). V roce 2004 Land Rover představil vylepšenou a modernizovanou verzi první generace; změny zahrnovaly nový interiér a zásadní úpravy exteriéru, včetně nového předku a zadku.
Třídveřový model byl dostupný ve výbavových stupních E, S, SE, Sport a Sport Premium, pětidveřový pak v E, S, SE, HSE, Sport a Sport Premium.
V raných modelech dominovaly manuální převodovky, ale automatické převodovky typu Tiptronic (Jatco JF506E) získávaly na popularitě a byly standardem u verze s motorem V6. Automatická Tiptronic převodovka byla také nabízena jako volitelná výbava u Td4.
První generace Freelanderu se účastnila soutěže Camel Trophy v roce 1998 a také Land Rover G4 Challenge. Vůz představoval kompromis, protože neměl redukční převod ani uzávěrku diferenciálu, jak je tomu u větších modelů Land Roveru. To znamenalo, že ve srovnání s ostatními Land Rovery nebyly jeho terénní schopnosti tak dobré. Ve srovnání s podobnými modely jiných výrobců té doby, jako Honda CR-V nebo Toyota RAV4, byl však první Freelander v terénu výrazně schopnější.
Měl více než šestnáct patentovaných prvků, včetně IRD (Intermediate Reduction Drive), která fungovala jako přední diferenciál a pevný převodový poměr; VCU (viscous-coupling unit), která reagovala na rozdílné otáčky hnacích hřídelí a umožňovala rozdílný točivý moment; a systému Hill Descent Control, který byl později zaveden i do ostatních modelů Land Rover a dokonce i do první generace BMW X5 (BMW bylo v době uvedení modelu mateřskou společností Rover Group).
Tato první generace také používala systém kontroly trakce a speciální verzi ABS vyrobenou firmou Wabco, upravenou pro lepší ovládání v terénu. Nedostatek motorů MG Rover K18 a KV6 po ukončení výroby MG Rover vedl Land Rover k ukončení prodeje modelu v USA a Kanadě k 31. srpnu 2005.
Tento článek je licencován pod GNU Free Documentation License. Používá materiály z Wikipedie.
