Land Rover Freelander SE3
Průzkum trhu provedený Rover Group koncem 80. let naznačil, že by Land Rover mohl vstoupit do segmentu kompaktních SUV. Na počátku 90. let měl Rover Group omezený rozpočet na vývoj nových modelů a hledal partnera pro vývoj projektu, který nesl kódové označení CB40 (podle Canley Building 40, kde byl koncept původně vyvíjen). Tehdejší partner Roveru, Honda, odmítla spolupráci a rozhodla se vyvinout vlastní model CR-V, který byl uveden na trh v roce 1997.
Rover se nakonec rozhodl projekt CB40 realizovat samostatně, využívajíc stávající díly a komponenty, podobně jako u roadsteru MGF. Když v roce 1994 převzal Rover Group BMW, projekt CB40 získal potřebné finanční prostředky k pokračování. V prosinci 2007 magazín Autocar uvedl, že rané návrhy a skici Freelanderu nesly označení Hyundai, což naznačovalo, že se uvažovalo o spolupráci mezi oběma výrobci. Design Freelanderu vytvořil Gerry McGovern, který se v roce 2007 stal šéfem designu Land Roveru.
Land Rover původně plánoval výrobu Freelanderu zadat finské firmě Valmet, avšak BMW po převzetí Rover Group tuto dohodu zrušilo a místo toho investovalo do výrobních kapacit v Solihullu, kde využilo starou montážní halu Rover SD1, která byla od začátku 80. let nevyužívaná, kdy byla výroba Roverů přesunuta do Cowley.
Freelander byl uveden na trh v říjnu 1997. Stal se nejprodávanějším modelem s pohonem všech kol v Evropě až do roku 2002. Poslední Freelandery v Severní Americe byly prodávány jako modely roku 2005.
Nabídka zahrnovala různé verze založené na pětidveřovém kombi a třídveřových verzích softback (polo-kabriolet), hardback a užitkových (vanových) variantách. V roce 2004 Land Rover představil vylepšenou a modernizovanou verzi první generace; změny zahrnovaly nový interiér a výrazné úpravy exteriéru, včetně nového předku a zadní části.
Třídveřový model byl dostupný ve výbavách E, S, SE, Sport a Sport Premium, pětidveřový pak ve verzích E, S, SE, HSE, Sport a Sport Premium.
V raných modelech dominovaly manuální převodovky, ale automatické převodovky typu Tiptronic (Jatco JF506E) získávaly na oblibě a byly standardem u verze s motorem V6. Automatická Tiptronic převodovka byla také nabízena jako volitelná výbava u motoru Td4.
První generace Freelanderu se zúčastnila soutěže Camel Trophy v roce 1998 a také Land Rover G4 Challenge. Vůz představoval kompromis, protože neměl redukční převod ani uzávěrku diferenciálu, jaké byly běžné u větších modelů Land Roveru. To znamenalo, že v porovnání s ostatními Land Rovery nebyly jeho terénní schopnosti tak dobré. Ve srovnání s podobnými modely jiných výrobců té doby, jako Honda CR-V nebo Toyota RAV4, však první generace Freelanderu nabízela výrazně lepší schopnosti v terénu.
Měl více než šestnáct patentovaných prvků, včetně IRD (Intermediate Reduction Drive), který fungoval jako přední diferenciál a pevný převod; VCU (viscous-coupling unit), která reagovala na rozdílné otáčky hnacích hřídelí a umožňovala přenášet proměnlivý točivý moment; a systému Hill Descent Control, který byl později zaveden i do ostatních modelů Land Rover a dokonce i do první generace BMW X5 (BMW bylo v době uvedení tohoto modelu mateřskou společností Rover Group).
Tato první generace také využívala systém kontroly trakce a speciální verzi ABS vyvinutou firmou Wabco, upravenou pro lepší ovládání v terénu. Nedostatek motorů MG Rover K18 a KV6 po ukončení výroby MG Rover vedl k ukončení prodeje Freelanderu v USA a Kanadě k 31. srpnu 2005.
Tento článek je licencován pod licencí GNU Free Documentation License a využívá materiály z Wikipedie.
